Konrad Ragossnig
Rakouský kytarista Konrad Ragossnig vykonal ve své době mnoho pro etablování kytary jako moderního koncertního nástroje – jako interpret na koncertních pódiích i v nahrávacích studiích, pedagog, editor a autor mnoha publikací, porotce prestižních soutěží. Narodil se v Klagenfurtu 6. května 1932. V roce 1948 začal ve svém rodném městě studovat na konzervatoři, ovšem obor violoncello. Hře na kytaru se od svých devíti let věnoval jako samouk. Láska k šesti strunám zvítězila, a tak roku 1954 nastoupil na vídeňskou Akademii hudby a divadelních umění ke studiu kytary u Karla Scheita. Od roku 1956 už hru na kytaru vyučoval na klagenfurtské konzervatoři a rok poté se stal i vedoucím oddělení komorní hudby v korutanském studiu rakouského rozhlasu. V první polovině 60. let vyučoval hru na kytaru na Akademii hudby a divadelních umění ve Vídni. V roce 1960 studoval přímo u otce novodobé kytary, Andrése Segovii ve Španělsku. V následujícím roce mu otevřelo dveře evropských koncertních pódií vítězství v tehdy nejprestižnější kytarové soutěži, pořádané v Paříži francouzským rozhlasem O.R.T.F. Od roku 1964 po dvacet let vyučoval Ragossnig hru na kytaru na Hudební akademii v Basileji a v roce 1983 byl jmenován profesorem kytary na vídeňské Vysoké hudební a divadelní škole (dnes Univerzitě) ve Vídni, kde působil až do roku 2000. Souběžně byl i hostujícím profesorem na Konzervatoři v Curychu. Jako koncertní umělec vystupoval Konrad Ragossnig jako sólista se známými symfonickými i komorními orchestry a podnikal turné po Evropě, USA i Dálném Východě včetně tří cest do Japonska. Jeho repertoár zahrnoval skladby od renesance po tvorbu soudobých skladatelů. Hrál také na renesanční loutnu, podobně jako další významný kytarista Julian Bream používal i při hře na loutnu na pravé ruce nehty. Natočil šestidílnou antologii sólových loutnových skladeb pocházejících z Polska, Německa, Anglie, Španělska a Itálie. Rád se věnoval i komorní hudbě, kde byla kytara dříve spíše opomíjena, ať už v kytarovém duu s Walterem Feyblim, nebo s flétnisty a violoncellisty. Nezapomenutelná je jeho spolupráce s tenoristou Peterem Schreierem, se kterým byl pozván roku 1987 na salcburský festival a v jejich písňovém recitálu zazněla i Ragossnigova transkripce Schubertova cyklu Krásná mlynářka.
Vedle koncertních pódií byl Ragossnig častým hostem také v nahrávacích studiích. Vydal více než 70 alb sólových, komorních i orchestrálních skladeb a podílel se na mnoha dalších rozhlasových a televizních nahrávkách. Získal mnohá ocenění, například Grand Prix du Disque nebo Edison Award. Jeho nejznámějším albem je „Music for Spanish Guitar“, které vyšlo v mnoha zemích i v pozdějších reedicích. Ragossnigovy nahrávky byly zařazeny i na kanadskou kompilaci „Spotlight On Guitar“, zahrnující nejvýznamnější světové kytaristy, mimo jiné spolu s nahrávkami jeho učitele Karla Scheita, Manuela Barrueca nebo Lea Witoszynskeho.
Jak už napovídá široký záběr Ragossnigovy interpretace, věnoval se i ediční činnosti. Vydal více než 70 publikací s loutnovou a kytarovou hudbou, ceněné jsou například jeho transkripce Albenizova klavírního díla (ukázku obsahuje i toto album). Jako pedagog vydal publikace Handbuch der Gitarre und Laute a Gitarrentechnik kompakt, určené pokročilým kytaristům. Současní kytaroví interpreti mohou vzpomínat i na jeho tichou důstojnost a vnitřní klid, s jakým působil v porotách prestižních soutěží.
Konrad Ragossnig získal mnohá ocenění od kulturních institucí, univerzit (Zlatá medaile za zásluhy od Univerzity hudby a divadelních umění ve Vídni) i rakouského státu (Velká stříbrná čestná medaile za zásluhy o Rakouskou republiku a Rakouský čestný kříž za vědu a umění 1. třídy).
Zemřel 3. ledna 2018 v belgických Antverpách.