Cesta k hodnotám lásky a hrdinství.

Významný český filozof překládá a interpretuje příběh antického hrdiny z Homérovy Iliady. Překlad doplnil svými komentáři o Achilleových osudech.

„Chci vyprávět vám všem, co kdysi stalo se, když Achilleus se zle, ba vztekle rozhněval a z Řeků před Trójou tak mnohé stihla smrt – tak trapně, zoufale a vlastně zbytečně, byť zápasili dál a velmi statečně.“

Jeden z nejvýznamnějších českých filozofů – a také klasický filolog – se v překladu části Homérovy Iliady, příběhu o Achilleovi, pokusil dokázat, že Homéra lze překládat a číst „moderně“. V komentáři ke svému překladu, v české literatuře unikátním, protože nepoužil hexametr, ale jambický verš, Milan Machovec píše: „Sama teorie nikdy nikoho mravnějším neudělala. Jen příklady – ať živého člověka či mytického hrdiny, tj. probuzenou láskou a jí nesenou snahou k nové odvaze – mohou účinně člověka prohlubovat.“
Komentáře Milana Machovce tvoří podstatnou část celého textu.


Milan Machovec (1925–2003)
Významný český filozof. Vystudoval filozofii a klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde od roku 1950 do roku 1970 přednášel a poté znovu od roku 1990 až do smrti. V šedesátých letech spolu s Erichem Frommem a Ernstem Blochem inicioval dialog mezi marxisty a křesťany, ze kterého mimo jiné čerpal pro svoje, ve světě nejznámější, dílo Ježíš pro moderního člověka. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl činný v opozičním hnutí, byl signatářem Charty 77. S Egonem Bondym a Milanem Balabánem vedli bytový seminář. Je autorem řady dalších publikací, například: Tomáš Garrigue Masaryk, Smysl lidské existence, Svatý Augustin, Filosofie tváří v tvář zániku, Achilleus. Byl vášnivým obdivovatelem žen. Jeho filosoficko-psychologickým závěrem o příčinách stavu tohoto světa bylo poznání, že je výsledkem převažujícího maskulinního myšlení. Jistým lékem by proto byla vyrovnanější role žen při správě věcí veřejných.

Martin Dusbaba (1976)
Český herec, rodák z Pardubic. Po absolvování studia na gymnáziu strávil rok na Střední divadelní škole při Severomoravském divadle v Šumperku. Poté byl přijat na Katedru alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, do ročníku Jany Březinové a Jana Borny. Absolvoval roku 2001. Spoluzakládal Studio Řetězová (později Řetízek), Divadlo Nablízko, Divadlo Aqualung. Později byl angažován v kladenském Divadle Lampion. Nyní je členem souboru Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami. Vytvořil postavy ve filmech Petra Nikolaeva nebo Věry Plívové-Šimkové, hrál v seriálech Redakce, Letiště, Cesty domů, Sanitka 2 a dalších. Jeho zálibami jsou poezie a výtvarné umění (jakož i všechny další druhy umění) a cestování.