Petr Spálený
Repertoir není vymezen jediným stylem. Pohyboval se od rocku a popu přes country music až k experimentální tvorbě (Zvon šílencův, dvojalbum Podoby). V textech i způsobem zpěvu od hravého humoru a ironické skepse až k přemýšlivé introspekci v textech autorů jako je Zdeněk Rytíř, Pavel Vrba, Vladimír Poštulka, Eduard Pergner, Michal Horáček, Eduard Krečmar či Josef Fousek.
Hudbě se věnuje profesionálně od roku 1967, kdy přijal nabídku Jiřího Štaidla na angažmá v tehdejším hudebním divadle Apollo. V témže roce vychází jeho první gramofonová deska. Koncertoval a nahrával s Apollobeatem, později skupinou Apollo nepřetržitě 20 let (1967 – 1987). Existují však i nahrávky s velkými orchestry (TOČR, Orchestr Karela Vlacha).
V letech 1987 – 1992 skládá hudbu pro všechna představení Divadla Jiřího Grossmanna, kde také vystupoval. Psal hudbu do TV pořadů DJG Zajíc v pytli. Pro divadlo E. F. Buriana složil hudbu k inscenaci Šatra. Na konci roku 1995 se Petr Spálený znovu vrátil na koncertní pódia s novou skupinou Apollo a Miluškou Voborníkovou. Od roku 2001 koncertuje s kapelou Apollo Band.
Na počátku šedesátých let hrál na bicí nástroje v rock'n'rollové skupině Crossfire se Zdeňkem Rytířem, Ladislavem Kleinem a Pavlem Petrášem. V repertoiru Crossfire převažovaly skladby Elvise Presleye, The Shadows a Cliffa Richarda. Nejdůležitější vystoupení této sestavy se odehrálo na první rock'n'rollové přehlídce v pražské Lucerně již v roce 1961. Poté odešel na vojnu, kde nastoupil u vojenské hudby v Klatovech jako hráč na bicí nástroje a kytaru. Po roce byl za kázeňský přestupek převelen k silničnímu vojsku, které bylo tehdejším pokračovatelem praporů PTP.
Po návratu z vojenské služby se stal zpěvákem skupiny The Hippopotamuses, později zkráceno na Hipp's, jejímž leadrem byl jeho bratr Jan. Kapela vystupovala především v pražských beatových klubech Play-club, Olympik, Sluníčko a rychle si získala publikum i hudební kritiku. V původním obsazení Hipp's hráli: Jan Spálený (baryton saxofon, trombon), Petr Spálený (zpěv), Václav Matoušek (kytara), Jan Hauser (bass), Pavel Krejča (melophone) a Pavel Lébl (bicí nástroje).
Počátkem roku 1967 přichází nabídka profesionálního angažmá v divadle Apollo, složeném ze špiček populární hudby té doby: Karel Gott, Karel Hála, Yvonne Přenosilová, Pavlína Filipovská, Sally Selingová a další. The Hipp's s Petrem Spáleným nabídku přijímají, název kapely se mění na Apollobeat. Mění se částečně i obsazení skupiny, které pak zůstává nezměněno řadu let, a patří k nejúspěšnějšímu období: Jan Spálený (kapelník, skladatel, aranžér a multiinstrumentalista), Pavel Krejča (skladatel, aranžér, melophone, elektrická mandolina), Josef Švehla (trumpeta, zpěv), Vladimír Bár (Hammond varhany, piano, zpěv) a Miroslav Žižka (bicí nástroje). Později kytarista Jan Prokeš.
Divadlo Apollo po ruské okupaci v roce 1968 zaniká, a Petr Spálený s Apollobeatem dál koncertuje samostatně. Počátkem sedmdesátých let je Apollobeat s Petrem Spáleným jednou z nejúspěšnějších kapel na československé scéně. Mění název na Apollo. Velký úspěch zaznamenává i v prodeji gramofonových desek. Získává první Zlatou desku. V roce 1971 nahrává první živé album Petr v Lucerně, a Petr Spálený se umísťuje na druhé příčce ankety Zlatý slavík.
V polovině sedmdesátých let hrál Apollobeat s Petrem Spáleným a Miluší Voborníkovou v Rokoku velmi úspěšnou hudební komedii Dlouho, dlouho spím, jejíž libreto napsal Zdeněk Svěrák s Miloněm Čepelkou. Režie se ujal Jiří Menzel. Představení mělo mnoho repríz.
V sedmaosmdesátém roce přijali Petr Spálený a Miluše Voborníková angažmá v Divadle Jiřího Grossmanna, kde působili ve skupině Miloslava Šimka a Jiřího Krampola. Na na koncertní pódia se s Apollem vrátili znovu v roce 1995.
V březnu roku 2004 vydal Supraphon bilanční dvojalbum Obyčejný muž – To nejlepší 1967 – 2004, jehož křest proběhl během jubilejního koncertu Petra Spáleného a Apollo Bandu v Divadle na Vinohradech. CD získalo Zlatou desku.