Různí interpreti
Historie psaná šelakem - Slovenské tanečné melódie 1935-1943
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Pro slovenskou populární hudbu bylo od třicátých až do padesátých let minulého století typické - a na gramodesky také nejčastěji nahrávané - tango. Za nejznámějšího slovenského skladatele tanečních písní a operet lze neomylně označit Gejzu Dusíka a zdaleka nejoblíbenějším interpretem populárních písní byl na Slovensku František Krištof-Veselý, známý jako představitel hlavně uhlazených gentlemanů i z řady českých filmů z konce třicátých let.
Tento výběr slovenských tanečních melodií ale kromě neopomenutelných tang či slowfoxů z pera či v podání výše zmíněných osobností záměrně přináší řadu písní v přednesu dalších, v Čechách méně známých slovenských interpretů. Ti natáčeli gramodesky hlavně v nahrávacích studiích firem Ultraphon a Esta v Praze za doprovodu českých tanečních orchestrů, po vytvoření samostatného Slovenského štátu v roce 1939 pak i v Bratislavě na gramodesky značek Telefunken a Polydor.
Z kategorie písní typicky označovaných jako "slovenské tango" či "ľudový fox" se vymykají slovenské verze melodií zahraničních autorů. Zmiňme v této souvislosti především slovenskou podobu proslulé "hymny sebevrahů", písně Smutná nedeľa, jejíž slovenský text si nijak nezadá s depresivním textem původní maďarské verze. Málo známá je i slovenská podoba proslulé "frontové romance", písně Lily Marlén - v nahrávce na gramodesce značky Telefunken orchestr řízený samotným jejím autorem Norbertem Schultzem doprovází zpěvačku Magdu Schwingerovou. Slovenské verze písní z dobově enormně populárních německých hudebních filmů "Serenáda" a "Habanera", které pro etiketu Polydor natočila v roce 1941 za doprovodu Malého rozhlasového orchestru zpěvačka Ana Petrovská, mohou znalci porovnat s jejich českými verzemi v podání Zdeny Vincíkové (Serenáda) či Járy Pospíšila (O lásce vítr vypráví).
Jako přídavek byla zařazena nahrávka historicky prvního foxtrotu určeného výlučně pro slovenský trh. V roce 1929 jej v Bratislavě natočil mezinárodně proslulý "cigáňsky oresšter" (citace z etikety) primáše Jožky Pihíka. Etiketa gramodesky Polydor jej anoncovala hned trojjazyčně jako "Drotársky foxtrot - Drótostot foxtrot - Rastelbinder Foxtrot". Poučený posluchač ovšem v této skladbě pozná českou lidovou píseň začínající slovy: "Šel dráteník po vesnici/ selka na něj volala/ aby jí šel zadrátovat/hrnec s dvěma uchama…"
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu