Radim Dlesk
Čapek: Anglické listy
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Alicante. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Humorný cestopis bystrého pozorovatele.
Soubor fejetonů, které psal Karel Čapek pro Lidové noviny, když v roce 1924 pobýval dva měsíce v Anglii. Čapkův pozorovatelský a spisovatelský talent dělá z Anglických listů skutečný cestopisný klenot.
Čapkův jedinečný pozorovatelský a spisovatelský talent dělá z Anglických listů skutečný klenot, který vykouzlí na tváři úsměv. S nejslavnějším českým spisovatelem se vydáme na procházku Londýnem, jeho parky, muzei, galeriemi, obchody a gentlemanskými kluby, oceníme jeho postřehy z Walesu, Irska a Skotska. Nelze se ubránit srovnání, co všechno se od doby, kdy Čapek Spojené království navštívil, změnilo. Mnohé jistě ano, ale Čapkův humanismus, který věnuje stejný respekt britskému lordovi, strážníkovi řídícímu dopravu nebo otrhanému pouličnímu řečníkovi v Hyde Parku, zůstává stále platný. Čapkovi se detailně a vtipně podařilo zachytit i životní styl Angličanů: „Anglická kuchyně je dvojího druhu: dobrého a prostředního. Dobrá anglická kuchyně je prostě francouzská kuchyně; prostřední kuchyně v prostředním hotelu pro prostředního Angličana vysvětluje do velké míry anglickou zasmušilost a zamlklost. Nikdo nemůže zářit a trylkovat, žvýkaje pressed beef potřený ďábelskou hořčicí... Člověk počíná chápat jeho uzavřenost, vážnost a přísné mravy.“
Karel Čapek (1890–1938)
Český spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Po vystudování univerzit v Praze, Berlíně a v Paříži pracoval jako soukromý učitel syna hraběte Lažanského, dramaturg a režisér Vinohradského divadla, redaktor Lidových novin a Národních listů, s bratrem Josefem založili satirický týdeník Nebojsa. Po návratu z cesty po Anglii se podílel na ustavení československého PEN klubu. Jako jeho člen využil v době hrozící nacistické okupace svých kontaktů a respektu doma i ve světě, aby varoval před hrozící válkou. Pravidelně se vídal s prezidentem Masarykem, patřil do skupiny tzv. pátečníků. Ve své trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život se snaží prozkoumat vnitřní ustrojení člověka a hranice poznání, v utopických románech Krakatit, Továrna na absolutno či Válka s Mloky a v dramatech R.U.R., Bílá nemoc, Matka varuje před zneužitím techniky proti člověku a vyjadřuje obavu z hrozící války. Jinou tvář své tvorby ukázal ve svých brilantních novinářských textech nebo v Povídkách z jedné a druhé kapsy i v oblíbených knížkách Dášeňka čili život štěněte, Měl jsem psa a kočku a Devatero pohádek. Hodně cestoval, zvláštnosti a zvyky navštívených zemí popsal v pěti cestopisech.
Diskuze k albu