Různí interpreti
Slavický: Psalmi - Eben: Hořká hlína
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Alicante. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Jana Hanuše k původnímu LP albu 81 0898-1 "Klement Slavický Psalmi - Petr Eben Hořká hlína" vydanému Pantonem v roce 1990 a nyní vycházejícímu v původní podobě a sestavě v Supraphonu poprvé digitálně:
KLEMENT SLAVICKÝ (nar.1910) je již dlouhá desetiletí vůdčí a nezaměnitelnou osobností české soudobé hudby. Kromě tvůrčí zodpovědnosti a náročnosti vůči sobě samému nepřevzal v podstatě nic z odkazu svých učitelů Karla Boleslava Jiráka a Josefa Suka. Jeho talent, s kolébkou v rodinném zázemí (jeho otec byl žák Leoše Janáčka, varhaník a sbormistr), rostl především z lidových kořenů moravské hudebnosti, která je pevným základem jeho díla od prvních komorních skladeb (Dechové trio) až po vrcholné symfonické kreace (Moravské taneční fantazie, Rapsodické variace, II. a III. symfonieta). Zejména tam, kde spojuje svou původní hudbu s moravskými lidovými texty (Ej, srdénko moje, Šohajé, šohajé!, Zpěv rodné země, Madrigaly), stává se pěvcem skutečně národním.... Skvělá, interpretačně velmi náročná a několikrát autorské revizi podrobená partitura ŽALMŮ pro sóla, sbor a varhany, stejně jako skladby určené varhanům sólovým, ukazuje na další rys jeho tvorby - vliv rodinné tradice. Vše skladbám Klementa Slavického, ať jde třeba o drobné skladbičky a sbory pro děti, je vždy společný spontánní hudební výraz, invenční i technická brilance a forma ukutá do přesvědčivé definitivní podoby...PETR EBEN (nar. 1929) patří dnes rovněž k naší autorské elitě. Pianista ze třídy prof. Františka Raucha, varhaník, pedagog, ale především skladatel (žák Pavla Bořkovce) se veřejnosti poprvé představil v padesátých letech a hned první skladby (Suita balladica pro violoncello a klavír, Nedělní hudba pro varhany, Šestero písní milostných) předznamenaly jeho profil lyrika s velkým smyslem pro virtuózní stylizaci klávesových nástrojů. Ve velkých vokálních skladbách prokázal pak mimořádnou citlivost pro hodnoty básnické předlohy a jejího přetlumočení do hudebního tvaru. Během let se Ebenovo dílo košatě rozrostlo a proslavilo svého tvůrce doma i v zahraničí: především jako autora děl varhanních, je počtem a kvalitou dnes asi nemají ve světě obdoby (dva varhanní koncerty a vede Nedělní hudby Laudes, mohutné programní Faust, Job a další díla). Z varhanní tvorby Petra Ebena se dnes pořádají i festivaly! Vokální skladby tvoří druhou dominantu jeho díla...Kantáta HOŘKÁ HLÍNA (z r. 1959) na nádherné verše Jaroslava Seiferta je dnes již klasické dílo. Jeho druhá část, barytonové sólo s ženským sborem, takřka znárodnila. Zde se nám Eben představuje jako důstojný pokračovatel vokálního umění J.B.Foerstra....
Diskuze k albu