Z komentáře Libuše Laštovkové k původnímu LP albu 1117 3045 "Zdeněk Lukáš Věneček" vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
…ZDENĚK LUKÁŠ (nar. 1928) má dnes za sebou rozsáhlé skladatelské dílo, které ho řadí k předním osobnostem české soudobé hudby. Známe jej jako autora pěti symfonií, řady koncertů pro sólové nástroje s orchestrem, komorních děl a především jako skladatele vokálních partitur - od písní přes sborové skladby až po rozsáhlá díla kantátová a oratorní. Neodmyslitelné místo ve všech tvůrčích obdobích Zdeňka Lukáše zaujímají osobité realizace hudebního folklóru. Po více než dvacetiletém vedení v souboru Česká píseň dostal příležitost ke šťastnému spojení role skladatele a sbormistra v roce 1975, kdy se stal vedoucím ženského sboru Československého státního souboru písní a tanců. V pravé symbióze tvůrce a interpretace, která umožňuje autorovi dovést umělecký záměr až do konce, je totiž záruka, že se výsledná podoba díla nejspíš přiblíží skladatelovu záměru. Umělecká skupina deseti zpěvaček má v Československém státním souboru písní a tanců dlouholetou tradici. Už od 60. let se věnuje interpretaci lidových písní z různých oblastí Československa. Tato ojedinělá specializace, která vyzdvihuje dokonalou, přirozenou výslovnost a zdravé, rovné hlasy, poskytla Lukášovi tvárný materiál. Umělecké zaujetí, ctižádost a píle všech zpěvaček mu umožnily dát sboru v rámci celého tělesa zcela novou, významnou úlohu:
prezentovat se na samostatných pěveckých koncertech. Při těchto zdařilých celovečerních pořadech měli posluchači možnost vnímat Lukášovu tvorbu v úctyhodně rozměrné ploše, která odkrývá jeho pozoruhodnou tvůrčí koncepci při ztvárnění drobných folklórních projevů do celistvého tvaru.
Tato deska je výběrem nejúspěšnějších skladeb, které zazněly na uvedených koncertech. První strana je věnována sborům na lidové texty (Věneček, Čepení, Kalendář). Autor v nich vychází především z rytmu a melodie veršů a z obsahu lidové poezie. Jeho hudba je mluvou současného tepu doby a navíc je vždy prosycena mateřskou vůní české zpěvnosti. Tento rys Lukášova tvůrčího naturelu je ostatně charakteristický pro celé jeho skladatelské dílo...Druhá část desky je především ukázkou moderního pojetí sborových úprav českých lidových písní a jím odpovídající interpretace. Ukatuje Lukášovo mistrovství v hudebním zpracování lidových předloh, kterým skladatel ponechává prostotu, půvab i jadrnost. Nikde nespoutává obsahovou plnost lidového díla, naopak umožňuje odkrýt a vnímat tušené nebo jen zčásti naznačené kouzlo verše a melodie.