Lidé jsou čísly, city zakázány…

Proslulá antiutopie, která líčí život v totalitní společnosti, kde lidé jsou čísly a den je rozplánovaný na minuty. Pro city není místo, ale dvě čísla opačného pohlaví se vymknou kontrole.

Matematik D-503 žije spokojený život v dokonalém světě nazvaném Jednotný stát. Lidé označení čísly nosí uniformy, jejich den je rozplánován na minuty, nikdy se nevydávají za Zelenou zeď, ohraničující prostor, v němž smějí pobývat, a intimním stykům se oddávají jen v tzv. „sexuální dny“. Společně vychovávané děti jsou pak jen dalšími čísly pracujícími pro blaho Jednotného státu. Společnost funguje na principech matematiky, efektivity a logiky. Není tu žádný prostor pro emoce, individualitu a fantazii. Když však jednoho dne potká D-503 ženské číslo I-330, otřese se jeho svět v základech a pak už nic není jako dřív…
My je první antiutopií, která líčí život v totalitních společnostech. Zamjatin ji napsal v roce 1920, dvacet devět let před Orwellovým 1984. Kniha je stále aktuální svým varováním před ideologickou, ale i technologickou totalitou. Neudiví, že v SSSR mohla vyjít až v roce 1987.

Jevgenij Zamjatin (1884–1937)
Ruský spisovatel, prozaik, dramatik a publicista. Narodil se v rodině duchovního. Studoval na petrohradské technice lodní inženýrství, svou profesi kombinoval s literární tvorbou. Zúčastnil se revolučního hnutí v roce 1905 a po jeho potlačení byl vězněn. Za války pracoval jako lodní inženýr v Anglii, pod jeho vedením byl postaven ruský ledoborec Alexandr Něvskij. Po návratu do Ruska v roce 1917 se stal významnou osobností kulturního života v Petrohradě, zakládal časopisy, redigoval vydávání anglických děl. Pro svou otevřenost a odvahu říkat pravdu za všech okolností a za skeptický pohled na sovětský totalitní systém se stal v sovětském Rusku nežádoucí osobou. Na přímluvu Maxima Gorkého získal roku 1932 povolení k vystěhování. Odjel do Paříže, kde zemřel.

Pavel Batěk (1975)
Český herec, hudebník, tanečník a zpěvák. Po vystudování elektrotechnické průmyslovky prošel několika povoláními, až poté začal studovat na DAMU. Tam zaujal svým výkonem v roli Pavla v inscenaci Patrika Hartla Hovory o štěstí mezi čtyřma očima, za kterou získal nominaci na Cenu Reflexu. Ještě na DAMU se stal členem souboru Divadla na Vinohradech. Na Vinohradech ztvárnil například titulní roli v inscenaci Vojcek v režii Daniela Špinara, za niž si vysloužil nominaci na Cenu Thálie, Malcolma v Shakespearově Macbethovi, Malcolma McGregora v Yazbekově muzikálu Donaha! a další významné role. Nyní hraje v Národním divadle, Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, v Divadle Na Maninách a v Divadle v Dlouhé. Je znám z televizních seriálů Redakce, Ulice, První republika, Labyrint, Ordinace v Růžové zahradě a dalších. Se svým bratrem Petrem Baťkem založili v roce 1995 hudební skupinu The End of Colours. Zpívá písně Karla Kryla v projektu Salome.