Z komentáře Ludmily Macháčkové k původnímu LP albu 1111 3164 "Grieg Sonáty pro housle a klavír" vydanému Supraphonem v roce 1983 a nyní vycházející poprvé digitálně:

...Všechny tři sonáty pro housle nahrané na této desce jsou pro Griegův umělecký životopis významné: SONÁTU Č. 1 F DUR, OP. 8, komponuje ze svého pobytu v Dánsku, v létě 1865. Touto sonátou vzbuzuje pozornost Franze Liszta, a "když tleská Liszt, tleskají všichni". Je soustředěná a přitom s velkým vnitřním napětím. Bývá často označována za nejlepší Griegovo dílo tohoto druhu. Základní ladění je idylické, odpovídá intimní poezii dánské přírody. Norský živel sem proniká výraznými rytmy, chromatikou i prvky lidové melodiky. Sonáta je třívětá, s krásným přemýšlivým závěrem první věty a půvabnou druhou větou, v jejímž prostředním dílu zazní springarový rytmus a hardargenské housle. Pro třetí větu je opět příznačný rytmus, velmi živý pohyb a spád...SONÁTA Č. 2 G DUR, OP. 13, vzbuzuje přímo Lisztův obdiv. Vznikla o dva roky později, v létě 1867, kdy Grieg zakotvil v Oslo. Je barvitá, velmi zajímavá melodicky, typicky norská. Je také třívětá. Obě krajní věty vycházejí z norského springaru, poslední má souřadně třídílnou formu, nikoli sonátovou. Druhá věta, Allegretto tranquillo, je krásný, citlivě harmonizovaný zamýšlený zpěv, do něhož tu a tam proniká v náznacích taneční rytmus. Základní ladění - polarita nálad a odstínů v celku i uvnitř jednotlivých vět. SONÁTA Č. 3 C MOLL, OP. 45, bývá někdy označována jako heroická a formálně, oproti předchozím dvěma, opravdu velká. Ne intimní lyrika, ale vzrušující, bytostné otázky, konflikty a boje. Vyhrocené, těžko slučitelné protiklady. Obě krajní věty jsou v c moll, prostřední v E dur. Velmi výrazné, vnitřně silné hlavní téma, A nevšedně melodicky krásná druhá věta se stylizovaným lidovým tancem v prostředním oddílu. Nechme poslední slovo interpretům ZDEŇKU BROŽOVI (nar. 1932, absolvent houslové třídy pražské AMU a moskevské konzervatoře) a JANU VRÁNOVI (nar. 1940, absolvent pražské AMU, obor klavír a skladba). Trojice sonát v jejich nastudování svědčí o tom, že romantik Grieg má i dnes čím zaujmout.

EDVARD GRIEG (*15. 6. 1843 - † 4. 9. 1907)