Z komentáře Pavla Skály k původnímu LP albu 1111 3019 "Václav Trojan Divertimento - Jan Hanuš Hudba věže - Petr Eben Okna" vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Národní umělec VÁCLAV TROJAN (1907) má neobyčejný cit pro specifiku nástrojů, který ve svých kompozicích uplatňuje s přesnou žánrovou zacíleností. Ač je autorem celé řady působivých velkých symfonických i drobnějších komorních skladeb, určených koncertnímu pódiu, přece je širší veřejnosti znám především jako autor výtečných filmových a scénických hudeb, z nichž mistrovská charakterizační zkratka činí drobné skvosty svého druhu. DIVERTIMENTO pro dechové kvinteto, dokončené 15.7.1977, je třetí prací skladatele pro soubor pěti dechových nástrojů. Trvalou součástí repertoáru českých ansámblů se stal Dechový kvintet na motivy národních písní (1937), a tak se autor po 40 letech rozhodl nabídnout jim nové dílo. Ve shodě s názvem ani tentokrát nejde o závažnější formu sonátového typu, ale o sled náladově odlišných vět, zachycujících dojmy z drobných událostí léta, jejichž názvy (Letní slavnosti, Promenáda, Rozkochané škádlení, Spící věže, Svítání noci karnevalové) nenaznačují konkrétní programový obsah, mohou však polarizovat posluchačovu pozornost. Skladba hovoří přístupnou řečí a vychází z autorova upřímného přesvědčení, že pro dnešní posluchače je třeba – stejně jako v minulosti – psát hudbu radostnou a povzbuzující….
JAN HANUŠ (1913) přispěl do pokladnice moderní české hudby téměř stovkou opusů, mezi nimiž jsou díla rozměrná jako balety, opery, šest symfonií, kantáty aj. Skladatel se hlásí k odkazu svých předchůdců, který rozvíjí s přirozenou hudebností, podloženou hlubokými praktickými i teoretickými zkušenostmi. HUDBA VĚŽE pro dvě trubky, lesní roh a dva trombóny, op. 88 (1976) je poctou Bohuslavu Martinů, o němž je známo, že se narodil na věži chrámu sv. Jakuba v Poličce ve východních Čechách. Na této věži jsou čtyři pavlače, poskytující rozhled do všech světových stran, na město i na překrásné okolí se zasněnými obzory, rybníčky a hájky. Odtud pramení Hanušova inspirace a obsah čtyř vět, naznačený názvy (1.Fantasie - obzory, 2. Scherzino – Svět dole, 3. Notturno – Světy nahoře, 4. Rondo – Návraty)...
PETR EBEN (1929) má ve své tvorbě nejblíže k vokálním formám, v instrumentálních žánrech se věnuje s oblibou varhanám, jimž věnoval závažné kompozice, proslulé v mezinárodním meřítku (Nedělní hudba, Laudes, Chorální fantazie, rozsáhlá suita Faust). Kompozice – OKNA – pro trubku a varhany (podle Marka Chagalla) měla premiéru 31.3.1977 a autor ji doprovodil komentářem, z něhož vyjímáme: “Název cyklu je možné chápat v symbolickém: okno jako zdroj světla, okno jako směr pohledu z šera místnosti do nebe, po kterém plují ob laka, směr od konkrétní obklopující reality do světa fantazie. Přímý podnět k názvu i obsahu skladby dal zážitek z výtvarného díla. Viděl jsem kdysi Chagallova okna a zůstala ve mně vzpomínka na prýštění barev a sálání tvarů v ohni světla. Nebyly to však obrazy, ale právě okna: jejich slavnost vyvolala představu varhan a břesknost průsvitných barev k nim ještě přimísila kov trubky. Zkušenost s obtížemi souhry varhan s jinými nástroji určila částečně specifičnost kompoziční metody: vedla k převážně volné rytmické vazbě obou partů.“