Bohuslav Martinů (8.12.1890 - 28. 8. 1959)

"Umělec se snaží porozumět, pochopit základ všech věcí, což vlastně činí všichni lidé; on má pouze schopnost vyjádřit jej ve svém díle."

.. POLNÍ MŠE vyniká v prvním plánu tímto nefalšovaným, lidským přístupem k společenské tragédii, jakou je válka. Jakkoli by se to zdálo při letmém pohledu na její partituru zcela samozřejmé, neudává její myšlenkovou linii tón biblických textů, kterých Martinů v kantátě použil (Matouš ev. 6 : 9-12, žalmy 44 : 2, 42 : 8, 9, 57: část 2. verše a 3. 56 : 3. 57 : 6, 54: 7). nýbrž teprve jejich konfrontace s Muchovým spíše civilním myšlením. A v tomto dialogu, do něhož je vtahován i posluchač, si navzájem odpovídá staletími prošlá poezie křesťanského životního názoru s pocity moderního člověka, strádajícího odloučením od vlasti, prožívajícího svá osamění "vojáka na stráži", rozechvělého obavami před blížící se apokalypsou války. Měkké vyrovnání těchto dvou světů zprostředkovává hudební složka, evokující nejprve nejprostší hudební zkušenosti posluchače, aby na ně plynule navázala.
Po nezbytné přístupnosti hudebního projevu volalo nejvýš demokratické určení POLNÍ MŠE Bohuslava Martinů:
"V Paříži, seskupeni okolo kolonie (v domě, kde před lety pracovali Masaryk a Beneš) , pracujeme na odboji, posilováni zprávami krajanů amerických a jejich pomocí. Naši hoši jsou mobilizováni a odjiždějí na jih Francie. a my, kteří jsme v Paříži, hledáme co bychom jim poslali, abychom zůstali v kontaktu s nimi. V té době přistupuji k práci na Polni mši, která je určena našim hochům v táborech (. . .),. chtěl bych jim poslat skladbu, kterou by sami provedli a o které by věděli, že je psána pro ně - že na ně vzpomínáme a že jsme s nimi. " (Martinů 1966, s. 280-1)
O upřímnosti tohoto vyznání není třeba míti pochyby; je v něm obsažen týž občanský postoj, který vede u Martinů k tomu, aby se po vypuknutí války ihned přihlásil jako dobrovolník vzdor svým devětačtyřiceti letům; se stejným pocitem občanské povinnosti se přihlásí Charlotta Martinů o své místo ve válečné výrobě. Ovšem ani v době války neustrne intelektuální život společnosti, která potřebuje stále své básníky, skladatele, svá divadla a koncerty.
Životním posláním Martinů byla hudba a jí tedy zůstává věren - po překonání prvního otřesu vyvolaného výbuchem války.
Polní mše první skladbou, která byla začata po tomto pro Evropu i celý svět tak osudném okamžiku.

Citováno z: Mihule Jaroslav, Bohuslav Martinů,Profil života a díla,. Editio Supraphon, 1974