„Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.“ Karel Klostermann

„Obíral-li jsem se ve svých pracích převážně Šumavou, stalo se tak proto, že ji znám snad lépe než kdo jiný; přírodu, kraj, lid, z něhož jsem vyšel a s nímž jsem se mnoho stýkal, který mě také za svého pokládal, důvěřoval a ničeho přede mnou netajil.“

Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy, neustálé deště, nebezpečné sněhové bouře, zrádné mokřady a nekonečné zasněžené a blátivé cesty. V této podmanivé krajině básník Šumavy mistrně vykresluje izolovaný svět samot a jejich obyvatel, Čechů i Němců, kteří mají společný úděl - tvrdý boj o přežití uprostřed nelítostné a úctu vzbuzující přírody, jež zůstává lhostejná k lidskému osudu.

Audiokniha obsahuje povídky: Červené srdce, Bílý samum, Chuchláci, Dědova vina, Vodní supové, Robinson na Otavě, Nová křídlovka, Kousek cukerínu, Zmizela, Dva chytráci, Čaroděj, Poručík, Oční nákaza, Schovanec.

Karel Klostermann (1848–1923)
Český spisovatel německé národnosti, autor knih o lidech a krajině Šumavy. Byl velmi pilným autorem – jeho sebrané spisy čítají přes čtyřicet svazků románů, povídek, fejetonů, črt a skic i část pamětí. Narodil se v hornorakouské obci Haag am Hausruck v rodině lékaře. Byl nejstarším z deseti sourozenců, kteří se dožili dospělosti. Rok po jeho narození se rodina přestěhovala do Sušice. Gymnázium studoval v Písku a v Klatovech, studium medicíny ve Vídni však nedokončil a stal se soukromým vychovatelem. V roce 1872 nastoupil do redakce vídeňského časopisu Wanderer, po jeho zastavení vyučoval na německé reálce v Plzni němčinu a francouzštinu. Po smrti své první ženy se oženil podruhé se zámožnou vdovou po továrníkovi, což ho finančně zabezpečilo do konce života. Klostermann měl udivující jazykové nadání, ovládal němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, srbochorvatštinu, angličtinu, rumunštinu a polštinu.

Ivan Řezáč (1955)
Český herec, rodák z Plzně. Po absolutoriu DAMU byl v angažmá v libereckém divadle, poté přestoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem. V letech 1987–1995 byl členem činohry Národního divadla v Praze, kde vynikl interpretací rozporuplných a psychologicky složitých postav v domácím i světovém repertoáru (Král Lear, Nebezpečné vztahy, Král Jindřich IV., Smrt obchodního cestujícího). Po odchodu z Národního divadla působil na několika pražských komorních scénách (Činoherní klub, sdružení CD 94), v roce 2002 stál u zrodu Švandova divadla. V roce 2006 obdržel Cenu Thálie za postavu Arnulfa v představení Škola ženy (za stejnou roli byl nominován také na Cenu Alfréda Radoka). Ivan Řezáč hojně spolupracuje s rozhlasem jako interpret poezie, četby na pokračování i představitel rolí v rozhlasových hrách.