Debutové album Connection je výsledkem více jak jedné dekády koncertování, hudebního partnerství a spletitých cest životem. Celý disk je vystavěn jako průvodce česko-francouzskou klarinetovou tvorbou, jež doposud v mnoha případech nenašla interpreta na CD nosičích, a tudíž se jedná o premiéry. Název skýtá mnoho významů a vychází z pomyslné spojnice mezi Českou republikou a Francií, mezi kterými jsem posledních necelých deset let putoval a se mnou i má hudba. Jde o propojení francouzské estetiky s bohatstvím české kultury, ze které vychází veškerá má hudební inspirace. Rád bych přiblížil klarinet, pro mnoho z nás zapomenutý klenot z rodiny dechových nástrojů, ve zcela jiném světle, a to kombinací poslechově přívětivého, virtuózního a neobvyklého repertoáru pro posluchače jak hudebně nezainteresované, tak pro odbornou veřejnost. Tímto děkuji za uměleckou spolupráci a podporu mé kolegyni Lence, s níž hudebně rostu a celé roky koncertuji v tuzemsku i po světě. Bez tohoto přátelského spojení byste dnes s velkou pravděpodobností nic o tomto počinu nečetli. Odtud tedy Connection - Années de pèlerinage.

Svět francouzské secese a technické brilance otevírá první skladba Introduction et Rondo op. 72 od jednoho ze zapomenutých autorů, pařížského varhaníka Charlese-Maria Widora. Jde o velmi oblíbený kus mezi klarinetisty. Zajímavým způsobem zde Widor kombinuje melodicko-lyrické plochy spolu s virtuózními pasážemi napříč celým rozsahem nástroje. Následuje světová premiéra poutavého pastorálního díla Zbojnická sonatina vykreslující idylický obraz valašských zbojníků od českého autora Oldřicha Flosmana. Melancholická francouzská píseň Après un rêve op. 7 Gabriela Faurého ve verzi pro klarinet a klavír kontrastně doplňuje tektoniku CD a dodává na napětí programu. V pořadí druhá světová premiéra Variací na cikánskou melodii pro klarinet a klavír od předního českého současníka Adama Skoumala svou niterností, nádechem folkloru a technickou rozverností zaujímá jeden z pomyslných vrcholů alba. Následuje čtyřvěté dílo s pevnou hudebně prokomponovanou myšlenkou a zpěvnými melodiemi, jedna z nejslavnějších klarinetových skladeb Sonate pour clarinette et piano op. 167 od pozdního romantika Camilla Saint-Saënse. Předposlední skladbou je zapomenuté dílo nedoceněného českého velikána Zdeňka Fibicha Selanka (Idylle) op. 16, která velmi barvitě zobrazuje skladatelova génia na formálně malé hudební ploše. Vyvrcholením alba je proslulá Carmen Fantasie, na jejíž motivy se v minulosti inspiroval nejeden skladatel. Původní Bizetovu operu upravil Pablo de Sarasate pro housle a klavír, kterou dále přepracoval jeden z nejvlivnějších klarinetistů dnešní doby, Nicolas Baldeyrou. Klarinet se zde objevuje v paletě různých barev střídajících s exponovanými rejstříky a technicky velmi vypjatými pasážemi.

Marek Švejkar (1995) absolvoval Pražskou konzervatoř (u Milana Poláka a Ludmily Peterkové), studium koncertního diplomu na Conservatoire à Rayonnement Régional de Paris (u Francka Ameta a Paula Meyera) a jako první český klarinetista absolvoval Conservatoire National de Paris (u Philippa Berroda a Jérôma Comta), kde získal Premier Prix. Je absolventem Akademie komorní hudby, výhercem mnoha mezinárodních soutěží a umělcem značky Vandoren. Po boku Ludmily Peterkové působil jako lektor na Mezinárodních klarinetových kurzech v Domažlicích. Sólově vystoupil s Filharmonií Hradec Králové, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Severočeskou filharmonií a s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Koncertoval s mezinárodně uznávaným uskupením Trio Bohémo ve Filharmonii Brno při jubileu skladatele Benjamina Yusupova. Dostal pozvání na sérii koncertů s Orchestre de Paris a Ensemble Intercontemporain v Pařížské filharmonii, účinkoval na několika koncertech organizovaných IRCAM a vystoupil se členy Karajan-Akademie der Berliner Philharmoniker. Byl pozván na svůj sólový debut v rámci festivalu Pražské jaro v Rudolfinu a v minulosti se podílel s Evou Garajovou a Philippem Berrodem na nahrávání sólových alb. Byl přijat do programu Stavanger Chamber Music Academy v Norsku pod vedením Yehudy Gilada a Martina Frösta, dále byl vybrán Charlesem Neidichem do programu v holandském Apeldoornu a v poslední řadě se zúčastnil letní akademie Sibelius Academy v Helsinkách pod vedením Calogera Palerma a Harriho Mäki. Byl vybrán jako stipendista mnoha nadačními fondy, jako jsou Nadace Stadler-Trier, Fondation de France, Mécénat Société Générale, Fondation Legs Jabès, The Kellner Family Foundation a Nadace Věry Třebické-Řivnáčové.


Lenka Korecká (roz. Korbelová; 1991) absolvovala Konzervatoř v Teplicích (u Věry Vlkové), na Akademii múzických umění v Praze (u Ivana Klánského) a později úspěšně absolvovala mezinárodní klavírní akademii Incontri col Maestro v Itálii (u Vovky Ashkenazyho). Nyní pedagogicky působí na Konzervatoři Pardubice. Ve spolupráci s Českým národním symfonickým orchestrem a Nadací Kalkant natočila své debutové album Bach-Busoni/Chopin/Martinů. Získala cenu Bohuslava Martinů za interpretaci skladby Fantazie et Toccata, kterou následně natočila na profilové album Nadace Bohuslava Martinů. Jako sólistka vystoupila s Plzeňskou filharmonií, Severočeskou filharmonií a na koncertním turné v Polsku a Německu s orchestrem Europera, se kterými provedla přední klavírní koncerty od Mozarta, Beethovena, přes Dvořáka, Čajkovského až po Rachmaninova. Ve svém klavírním recitálu se představila v rámci mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms a dále na mezinárodním festivalu Mladá Praha. Spolupracovala se světoznámým výrobcem klavírů, značkou Petrof. Působila na Mezinárodních klarinetových kurzech v Domažlicích. Spolu s Markem reprezentovali Českou republiku při 30. výročí Sametové revoluce ve Washingtonu D.C. a při Prezidenství ČR v EU v Káhirské Opeře.