Různí interpreti
Vilém Přibyl - umělecký portrét - operní árie
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Jaroslav Plesl. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Komentář Jitky Fukačové k původnímu LP albu 8116 0572 "Vilém Přibyl - umělecký portrét- operní árie" vydanému Pantonem v roce 1985 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Skvělá, závratně rychlá a přitom atypická kariéra národního umělce VILÉMA PŘIBYLA (nar. 10.4.1925 v Náchodě) ohromila zhruba před dvěma desetiletími četné znalce i prosté milovníky operního umění. Vždyť po osmiletém působení na amatérské operní scéně v Hradci Králové opouští tehdy už pětatřicetiletý Vilém Přibyl, ve zpěvu dosud školený pouze soukromě u Marie Jakoubkové, své dosavadní technické povolání a stává se sólistou opery v Ústí nad Labem. Prvá dvě léta profesionální práce, která sám považuje za zkušební, plně potvrzují jeho mimořádný talent a bohaté rezervy pro další umělecký růst a tak v roce 1961 přechází na brněnskou operní scénu. V podtextu jeho rozhodnutí je snaha po dalším pěveckém školení na Janáčkově akademii múzických umění. Avšak za studií na této škole (1962-66 u Jarmily Vavrdové) se stává nejen protagonistou brněnské opery, ale i ve světě vyhledávaným tenoristou. Zejména jeho Florestan z Beethovenova Fidelia, který mu v roce 1964 prostřednictvím londýnské Královské opery Covent Garden otevřel cestu na významná evropská jeviště, ale i koncertní party Beethovenovy, Mahlerovy a samozřejmě česká hudba, ho zanedlouho proslaví po celé Evropě a posléze i v USA, Kanadě i Japonsku. Stává se stálým hostem londýnské Královské opery, s úspěchem zde studuje Wagnerova Erika, Mascagniho Turridu a v několika dalších inscenacích po boku významných partnerek (Gwyneth Jonesová, Anja Silja, Ingrid Bjonerová, Ludmila Dvořáková) se znovu vrací k Florestanovi. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty (Alberto Erede, Norman Del Mar, George Solti, Charles Mackerras, Hans Swarowski, Paul Klecki, Alexandr Gibson, Collin Davis, Gennadij Rožděstvenskij, Charles Munch, Lorin Maazel, Zubin Mehta aj.), jeho výkony jsou ozdobou mnoha předních festivalů, domácí i zahraniční kritika hodnotí v superlativech jeho rychlé vyzrávání v přední pěveckou osobnost. I přes bohatou zahraniční činnost spatřuje však Vilém Přibyl těžiště své práce v působení doma. V zúrodňujícím klimatu Janáčkova města se rodí jeho mistrovské pojetí Laci, Borise a Zápisníku zmizelého a dozrávají zde i jeho smetanovské postavy, zejména Jeník a Dalibor ...Právě ve vokálních partech Smetanových, Dvořákových a Janáčkových se nejplněji uplatňuje Přibylova typická lyrická kantabilita, vřelost i prostota projevu a bohatý rejstřík dramatických poloh. Na domácí scéně i na zahraničních pódiích se ovšem Přibyl často ujímal světového repertoáru. Proslul mimo jiné jako Leoncavallův Canio, Mascagniho Turiddu, Čajkovského Heřman, Wagnerův Lohengrin a Erik, Bizetův Don José a Verdiho Radames a Otello. Naše deska připomíná právě tuto oblast Přibylovy práce. Slavné dvojzpěvy ze známých i méně známých oper (k těm druhým lze počítat Berliozovy Trojany v Kartágu), byly natočeny v letech 1967-73 pod taktovkou národního umělce Františka Jílka a ve spolupráci s Přibylovými brněnskými partnery. Snímky značné dokumentární hodnoty vypovídají o mnohostrannosti pěvce, který v 60.-80. letech reprezentoval vrcholy české pěvecké kultury, o jeho kázni i smyslu pro umělecké partnerství a v neposlední řadě o schopnosti vcítit se do různých stylů operní tvorby.
VILÉM PŘIBYL (*10. dubna 1925 – †21. července 1990)
Diskuze k albu