Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Petr Altrichter
Pauer: Suita pro symfonický orchestr, Flosman: Symfonické vyprávění
Podobné tituly
-
Czech Philharmonic Orchestra, Antonio Meneses, Prague Symphony Orchestra
-
Lukáš Vondráček, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Libor Pešek
-
Symfonický orchestr hl.m. Prahy, Václav Smetáček
-
Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Václav Neumann
-
Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Jiří Bělohlávek
Informace o albu
Z komentáře Petara Zapletala k původnímu LP albu 81 0828-1 „Jiří Pauer Suita pro symfonický orchestr – Oldřich Flosman Symfonické vyprávění“ vydanému Pantonem v roce 1990 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
…tato deska přináší dvě reprezentativní díla předních českých soudobých autorů, jejichž dosavadní tvorba je legitimní zárukou kvality, JIŘÍHO PAUERA (nar. 1919) a OLDŘICHA FLOSMANA (nar. 1925).
Pauerovo životní dílo patří dnes neodmyslitelně ke zlatému fondu české hudby: dětská opera Žvanivý Slimejš je už od premiéry v roce 1950 vděčnou součástí repertoáru, instrumentální miniatury pro žesťové dechové nástroje (Trompetina, Trombonetta, Tubonetta) představují výraz uznání mistrovství hráčů České filharmonie, v jejímž čele Pauer po plných dvacet let stál, než převzal ředitelskou funkci v Národním divadle v Praze. Monodrama Labutí píseň z r. 1973 je skvělým dokladem autorovy schopnosti srozumitelně a smysluplně oslovit posluchače i v poloze, jež se od jiskřivého humoru Žvanivého Slimejše nebo baletu Ferda Mravenec (1975) přesouvá k hlubokému, až tragicky laděnému zamyšlení nad smyslem lidské existence. Pauerova SUITA vznikla roku 1988 z podnětu vydavatelství Panton a byla po dohodě s dramaturgií zařazena do programu abonentních koncertů Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK, po premiérovém vystoupení 31.1. a 1.2.1989 ve studiu připravena k vydání na gramofonové desce…
Oldřich Flosman se zapsal do poválečné historie české hudební kultury především jako autor instrumentálních skladeb, ve kterých dominuje moderní polyfonní myšlení, perfektní znalost nástrojové specifiky a hluboká myšlenková reflexe: tři symfonie, instrumentální koncerty pro violu (Michelangelův kámen), klavír (Symfonie – koncert), dva houslové koncerty tvoří tu vrcholy, k nimž se na druhé straně připojují díla, jimiž se Flosman jednoznačně přihlašoval ke společensky angažované tvůrčí frontě (taneční obraz Partyzánka, Kubánská předehra, vokální Ohně na horách, kantáta Tři zastavení, Vteřiny vítězství ad.). Flosmanova hudba rezignuje na novější skladebné postupy a setrvává na půdě tradičních výrazových prostředků evropské hudby prvé poloviny dvacátého století. V této rovině dosahuje vysoké sdělnosti a výrazové osobitosti hudební řeči, do níž pronikají často epické prvky, spojované s působivou lyrikou vyjadřovanou ve velké melodické šíři a zpěvnosti. SYMFONICKÉ VYPRÁVĚNÍ bylo rovněž komponováno k provedení v FOK (7.prosince 1988) a k vydání na gramofonové desce Pantonu. Ačkoli skladba nesleduje přesný klasický tvar symfonie, blíží se k takovému řešení obsahem i vnitřním členěním. Je to svého druhu zcela osobní, subjektivní výpověď o radostech i starostech člověka naší současnosti.
Diskuze k albu