Orchestr Národního divadla v Praze/Jaroslav Krombholc
Ostrčil: Honzovo království. Opera o 3 dějstvích - výběr
Podobné tituly
-
Orchestr Národního divadla v Praze, Zdeněk Chalabala
-
Naděžda Kniplová, Orchestr Národního divadla v Praze, Jaroslav Krombholc
-
Orchestr Národního divadla v Praze, Jaroslav Krombholc
-
Orchestr Národního divadla, Jaroslav Krombholc
-
sólisté, Orchestr Národního divadla v Praze/Jaroslav Krombholc
-
Orchestr Národního divadla v Praze, Jaroslav Krombholc
Informace o albu
Otakar Ostrčil (25. února 1879 - 20. srpna 1935)
český hudební skladatel a dirigent, po smrti Karla Kovařovice šéf opery Národního divadla v Praze.
V letech 1890 až 1930 patřil k vedoucím skladatelským osobnostem a s šéfem činohry K. H. Hilarem v letech 1920 až 1935 tvořil dvojici, která určovala uměleckou úroveň Národního divadla v Praze.
Svůj hlavní úkol v ND viděl v uvádění cyklů oper předních českých skladatelů ale i v uvádění premiér oper českých soudobých skladatelů.
Jeho éra v Národním divadle byla jedním z nejvýznamnějších období jak systematickou operní dramaturgií, tak i rozvojem a vzestupem novodobé české operní interpretace.
Předlohou opery Honzovo království byla povídka Lva Nikolajeviče Tolstého "O Ivanu Hlupáku a jeho dvou bratřích", libretistou se stal Jiří Mařánek. Mařánkem zachycená Ostrčilova přání vypovídají o skladatelově chápání priorit operního díla:
"Prosil bych o co největší jasnost v dikci a situacích. Ať je všechno "po lopatě", když se hraje a zpívá, nemůže se člověk zamyslet nad slovem. Chtěl bych položit velký důraz na vokální část, tedy aby se skutečně zpívalo a aby zpěv mohl vyrůst ze slova, ne jen se vpíchal do symfonického orchestru. Představoval bych si formou rytmizovanou prózu, obsahem méně rozumu a více nitra a citu, hudba to potřebuje, třeba se to dnes zdá naivní." Slova, která přímo odporují mínění o Ostrčilově přeintelektualizovaném komponování.
Ostrčil věřil v životnost i budoucnost opery, a to v době hluboké skepse vůči ní jako druhu. "Věřím v budoucnost opery. A i kdyby bylo cokoli pravda na její krizi - kterou zatím nikde nevidím - bylo by lze ještě na nedohlednou dobu vystačit se známými,
plnokrevně žijícími díly. I naše doba vytvořila díla, která jsou dostatečnou zárukou, že nebude třeba utíkat se k této poslední záchraně. A i pro operu věřím v objevitele."
Premiéra Honzova království se uskutečnila roku 1934 v Brně (v pražském Národním divadle Ostrčil svou vlastní tvorbu neprotlačoval).
Pacifistická myšlenka opery, v níž armáda složí zbraně a ďábel mamonu, moci a korupce je přemožen smírem mezi vojáky a vesničany,
byla po nástupu Hitlera v sousedním Německu chápána jako výzva ke smířlivosti ve chvíli, kdy je třeba se připravovat k boji.
A po pražské premiéře v dubnu 1935 se znovu otevřela stavidla politických vášní, znovu ožila "aféra Vojcek". ¨
Ostrčilovy "železné nervy" tentokrát nevydržely. Zpočátku banální onemocnění psychicky vyčerpaného skladatele 20. srpna téhož roku přemohlo.
Na jednom z pohřebních věnců byla připevněna stuha s nápisem: "Honzo - přijď království Tvé!"
Pramen: Harmonie 2004 - Vlasta Reittererová
Diskuze k albu