Různí interpreti
Sam Peckinpah western kolekce
Podobné tituly
Informace o albu
Komplet obsahuje 4x DVD - 4 filmy
1. Jízda vysočinou 1962
Měl převézt zlato pro banku, svůj úkol chtěl splnit čestně, za každou cenu... Stárnoucí Steve Judd a Gil Westrum bývali kdysi vynikajícími střelci a strážci zákona a ještě stále se těší slávě a uznání. Když se spolu po dlouhé době opět setkají v Sacramentu, má Judd pro banku zajistit převoz vykoupeného zlata od zlatokopů v horách Sierra Nevady. Je to hodně nebezpečný a nevděčný úkol, který může jen těžko provést sám. Proto je rád, když mu Gil přislíbí pomoc. Oba muže spojuje přátelství, nezávislost, a také to, že vlastní jen koně a pár dolarů. Jako třetího k sobě přiberou Gilova mladého přítele Hecka Longtreeho. Na cestě do hor se k nim ještě připojí mladá farmářská dcerka, emancipovaná Elsa... Vynikající western natočil režisér Sam Peckinpah (Divoká banda, Balada o Cable Hogueovi, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž), jenž příběhu o přátelství vtisknul působivost a osobitou poetičnost. Přitom nenápadnými detaily narušuje obvyklé schéma samotného žánru. Film zaujme kamerou Luciena Ballarda, která mistrně využívá obrazy krásné krajiny, kde se natáčel (Inyo National Forest) a hudbou skladatele George Bassmana. Výrazným hereckým projevem upoutají Joel McCrea v roli prošedivělého a rázného Stevea Judda a Randolph Scott v úloze jeho poněkud nevyzpytatelného přítele Gila Westruma.
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky, anglicky
Titulky: české, anglické
2. Divoká banda 1969
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes.
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky, anglicky
Titulky: české anglické
3. Balada o Cable Hogueovi 1970
Kdo jinému jámu kopá...
Enfant terrible hollywoodského filmu Sam Peckinpah zůstal po westernu Divoká banda věrný svému oblíbenému žánru, ale výrazně změnil jeho polohu. Po brutálním násilí předchozího díla se v následujícím westernu Balada o Cablu Hogueovi podíval na svět Divokého západu přece jen laskavějším pohledem. Divoké přestřelky vystřídal humorný nadhled, vytříbený smysl pro filmový detail i pochopení pro stále chybující hrdiny snímku. Příběh prospektora jménem Cable Hogue (Jason Robards) začíná jeho zdánlivou smrtí v poušti, když ho oloupí a opustí jeho povedení kumpáni. Cable se nejen vylíže ze svých zranění, ale navíc si zřídí velice lukrativní občerstvovací stanici. A nakonec získá srdce krásné ženy s pochybnou pověstí (Stella Stevensová)... Titulní úlohu ztělesnil významný divadelní a filmový herec Jason Robards (1922–2000), držitel dvou Oscarů za skutečné postavy šéfredaktora Bradleeho (Všichni prezidentovi muži – 1976) a spisovatele Dashiella Hammetta (Julie – 1977), jemuž zdařile přihrávají stálí herci z Peckinpahových snímků Strother Martin a L.Q. Jones (Hogueovi zlotřilí kamarádi Bowen a Taggart) či Slim Pickens (kočí dostavníku Ben Fairchild). Postava kazatele je jediným westernovým vystoupením britského herce Davida Warnera a hlavní ženskou postavu prostitutky Hildy přesvědčivě ztvárnila Stella Stevensová.
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky, anglicky
Titulky: české, anglické
4. Pat Garrett a Billy Kid 1973
Dva legendární zločinci Divokého západu, které rozdělil zákon... Píše se rok 1881 a v městečku Old Fort Sumner, v Novém Mexiku pořádá známý psanec Billy Kid se svými kumpány závody ve střílení. Nečekaně se tu objeví jeho bývalý parťák a přítel Pat Garrett, tentokrát ve funkci nového šerifa města Lincoln. Pat Garrett vyzve Billyho, aby rychle opustil kraj, jinak ho musí zabít. Od této chvíle tak nastává nelítostná válka, honička na život a na smrt. Přitom však mezi oběma muži stále velkou roli hraje jejich bývalé přátelství... Působivý, baladicky laděný western režiséra Sama Peckinpaha zaujme příběhem s řadou drsných, syrových i básnivých scén, stejně jako napjatou atmosférou a působivými hereckými výkony. Film přitom nepřináší příliš lichotivý pohled na obě známé legendy Divokého západu. Hlavní role vytvořily dvě nepřehlédnutelné osobnosti americké kinematografie. Jednak je to James Coburn, který se zapsal do divácké paměti jako představitel tvrdých mužů ve filmech různých žánrů. Druhým je Kris Kristofferson, jehož původní kariéra autora a zpěváka písniček country jej postupně přivedla na hereckou dráhu. Jednu z vedlejších postav příběhu, vrhače nožů Aliase, ztvárnil dnes již legendární hudebník a písničkář Bob Dylan, jenž rovněž napsal hudbu, dotvářející zádumčivou náladu filmu.
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky, anglicky
Titulky: česky, anglicky
Diskuze k albu