Zdeněk Hnát
Zdeněk Hnát (Chopin, Liszt, Szymanowski, Dobiáš, Ceremuga)
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Jaroslava Holečka k původnímu LP albu 8111 0027 "Zdeněk Hnát (Chopin, Liszt, Szymanowski, Dobiáš, Ceremuga)" vydanému v Pantonem v roce 1979 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Když 16. května 1957 dozněly poslední tóny Dvořákova klavírního koncertu, ozvala se ve vyprodané Smetanově síni v Praze bouře potlesku a nadšených ovací, které patřily mladému českému umělci ZDEŇKU HNÁTOVI a byly uznáním nejen za skvělé provedení náročné skladby, ale i odměnou za výkon ve III. mezinárodní klavírní soutěži na paměť Bedřicha Smetany, v níž získal vítězství společně se dvěma sovětskými pianisty. Bylo to poprvé, kdy český umělec dosáhl v mezinárodním měření sil nejvyššího ocenění a ačkoliv od té doby získali naši klavíristé nejeden laureátský titul, nikdo jiný se nemůže pochlubit první cenou. Zdeněk Hnát byl v té době ještě posluchačem hudební fakulty pražské Akademie múzických umění, kam přišel po maturitě na gymnáziu v rodném Liberci a po šestileté přípravě u prof.Jaroslava Haufta. Od své učitelky, zasl.umělkyně Ilony Štěpánové-Kurzové, získal nejen dokonalou, všestranně rozvinutou techniku, ale především velkou zásobu výrazových prostředků, jemný styl pro slohovost reprodukčního výkonu a odpovědný, přemýšlivý vztah ke každému interpretovanému dílu. Mimořádně úspěšný vstup do samostatného uměleckého života byl Zdeňkovi Hnátovi jen pobídkou k další intenzívní práci. Zde se již v plné míře projevily cenné povahové vlastnosti, které jsou stále charakteristické pro jeho lidský profil: umělecká odpovědnost, skromnost a příkladná, cílevědomá pracovní houževnatost. Ještě v roce 1957 byl přijat – jako dosud jediný Čechoslovák – na tříletou uměleckou aspiranturu na moskevské konzervatoři P.I. Čajkovského. V této době byl též položen základ jeho neobyčejného, širokého repertoáru, zabírajícího slohové spektrum od baroka až po soudobé novinky, od Bacha a Scarlattiho přes Haydna, Mozarta, Dusíka a Beethovena (14 sonát, všech 5 koncertů) k romantickým mistrům klavíru – Schubertovi, Schumannovi, Brahmsovi (koncert d moll), Lisztovi (sonáta h moll) a Chopinovi, jehož myšlenkový svět nalezl v Hnátovi zvlášť poetického a citlivě rezonujícího vykladače. Na tomto základě pokračoval ambiciózní umělec, vybavený skvělou a pohotovou pamětí i schopností zvládnout racionálním využitím studijního času v krátké době dokonale až neuvěřitelně rozsáhlé úkoly, soustavným budováním repertoáru z děl Debussyho, Ravela, Skrjabina, Rachmaninova (4.koncert), Prokofjeva (5.koncert) a Šostakoviče….
Na naší desce předkládá Zdeněk Hnát veřejnosti malou, ale typickou ukázku svého repertoáru, díla, jež mu jsou bytostně blízká svou slovanskou citovou upřímností a výrazovým bohatstvím. Hraje je tak, jak mu káže jeho umělecké založení i morální odkaz jeho velkých učitelů: technicky brilantně, se širokou paletou úhozových nuancí a s oduševnělým uchopením jejich myšlenkového obsahu a náladového zabarvení.
ZDENĚK HNÁT (*25. října 1935)
Diskuze k albu