Brněnský akademický sbor, Lubomír Mátl
Brněnský akademický sbor, sbormistr Lubomír Mátl
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP albu 8112 0133 "Brněnský akademický sbor, sbormistr Lubomír Mátl" vydanému Pantonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
„Živá tradice českého sborového zpěvu má hluboké kořeny v proslulém českém muzikantství a v mimořádné zpěvnosti našeho národa.“ Platí tato věta – v minulosti mnohokrát v rozmanitých variacích opakovaná – ještě i dnes, či mají blíž pravdě pesimistické předpovědi o zániku návaznosti na výjimečné historické tradice českého sborového zpěvu? Velké umění Pěveckého sdružení moravských učitelů s Ferdinandem Vachem, které pozvedlo zkostnatělý liedertaflovský mužský čtverozpěv na samu hranici lidských výrazových možností, bylo impulsem ke vzniku slavných, do té doby nemyslitelných a nepředstavitelných bezručovských sborů Leoše Janáčka. Existuje ještě i dnes takovéto vzájemné podněcování a ovlivňování interpretace a tvorby? Dokladem a hmatatelným důkazem toho, že obdobný vztah skladatele a interpreta opravdu stále existuje, chce být i deska, kterou máte právě teď v ruce: umělecký portrét BRNĚNSKÉHO AKADEMICKÉHO SBORU (BAS), tělesa, které dovedlo moudře převzít všechny sborové reprodukční zkušenosti těles generačně starších a oplodnit je mladistvě samozřejmou, nekonvenční schopnost sdělovat soudobý hudební výraz.
Interpretační vyspělost Brněnského akademického sboru dokazuje, že tělesa s nižším věkovým průměrem a s neškolenými hlasy jsou schopna přinášet nové interpretační kvality – a to nejenom ve sborové reprodukci, ale i v dramaturgii. A dramaturgie není jenom to, co se zpívá, ale i jak se to zpívá.
Starší sborovou tvorbu se BAS snaží vyvést ze zaběhnutých interpretačních tradic, nedá si tradicí svazovat ruce. K provádění renesančních madrigalů i romantické tvorby 19. století přistupuje pod zorným úhlem nové, soudobé estetiky mladého člověka, který nemůže být nedotčen moderními tanečními a jazzovými prvky….Píší-li kritikové o cílevědomé a objevné dramaturgii, o intonační preciznosti, o pozoruhodné pěvecké technice a vytříbeném výrazovém vybavení, o nových interpretačních kvalitách, o kultivovaném tvoření tónů, o zvukové ušlechtilosti, vyváženosti hlasů, o jemnosti podání a výrazové cudnosti, o stavebné promyšlenosti, o mimořádné zvukové scelenosti a plasticitě, nejsou to plané lichotky. Pozoruhodné umělecké výsledky BASu jsou v prvé řadě zásluhou soustavné a cílevědomé práce, pedagogického taktu a lidského přístupu uměleckého vedoucího LUBOMÍRA MÁTLA (1941).
Diskuze k albu