Milan Munclinger, Josef Hála, František Sláma
Bachovy flétnové sonáty
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Milana Munclingera k původnímu LP albu 1 11 0696 „Bachovy flétnové sonáty“ vydanému v Supraphonu v roce 1969 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Bachovy flétnové sonáty vycházejí na gramofonové desce v Československu poprvé. Pod jménem Johanna Sebastiana Bacha se většinou hrává – a také vydává tiskem – šest až sedm sonát; nové kritické studie textů a rukopisných předloh však ukázaly, že za prokazatelně Bachovy sonáty můžeme považovat pouze čtyři – ty, které obsahuje naše nahrávka a které také byly zahrnuty do nejnovějšího vydání úplného vydání úplného Bachova díla, tzv. Neue Bach-Ausgabe. Snažili jsme se, aby naše nahrávka odpovídala dnešnímu stavu vědeckých znalostí textových pramenů i novým poznatkům o reprodukční praxi v komorní hudbě Bachovy doby…Mnohé v našem pojetí Bachových sonát – od realizace řešení ornamentiky (která se u Bacha z doby kompozice značně řídí francouzskými vzory), dynamiky, až po tempa (kde zejména „andante“ nemá v 18. století význam pomalé věty romantismu) – bude patrně překvapovat, působit „netradičně“. Šlo nám však především o to, vyjádřit správně kompoziční strukturu a základní charakter těchto skladeb: je to hudba, která nebyla určena k „předvádění“; byla napsána – jak sám Bach často zdůrazňuje – „pro poučení a potěšení ducha“.
Její bohatství, její půvab i moudrost objevujeme nejlépe, když ji takt po taktu, detail po detailu poznáváme „aktivně“, s nástrojem v ruce. Domnívám se, že právě při poslechu gramofonové desky může být posluchač nejblíže tomuto „aktu poznávání“ rozhodně blíže, než ve velkém a rozptylujícím (akusticky i psychologicky) prostoru koncertního sálu.
Bachova flétna, to nejsou je jeho flétnové sonáty, nýbrž i koncertantní party v orchestrálních a komorních skladbách, ale především v kantátách, pašijích, ších a oratoriích. Tam ve spojení s lidským hlasem a obsahem zpívaných slov se stává její tón symbolem, nositelem určitého okruhu představ. Je průvodkyní rozkošných obrazů pastorálních, ale především ji Bach volí tam, kde mu jde o vyjádření hlubokého niterného citu, kde hovoří o lásce, dobrotě, o lidské duši, o Kristovi, o všem, co tajemně souvisí s jeho náboženskou představou božského v člověku. I v tom, jak poznal a využil charakteru nástroje v jeho nejhlubším smyslu – to podivuhodné spojení pozemské smyslovosti s nadzemskou abstrakcí v tónu flétny – ukazuje se genialita Mistra. Pod zorným úhlem těchto zkušeností odhalí nám hudba jeho flétnových sonát myšlenkové polohy a obsahy, které ji vyhrazují výjimečné postavení v celé produkci epochy.
Náš nový digitální titul vychází u příležitosti kulatého výročí narození MILANA MUNCLINGERA (*3. července 1923 – † 30. března 1986).
Československý skladatel, flétnista, dirigent, muzikolog a publicista Milan Munclinger založil v roce 1951 spolu se svou ženou, cembalistkou Viktorií Švihlíkovou komorní soubor Ars rediviva, jenž sehrál důležitou roli při znovuobjevování barokní hudby.
Diskuze k albu