Z komentáře Jaroslava Smolky k původnímu LP albu 8112 0433 "O.Jeremiáš Láska, písňový cyklus, P.Blatný ŠTĚDRÝ DEN, kantáta" vydanému Pantonem v roce 1985 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
Písňový cyklus národního umělce OTAKARA JEREMIÁŠE (1892-1962) je vrcholným dílem důležité vývojové etapy tohoto českého skladatele. Na sklonku první světové války se inspiroval nadějemi a potom i radostí národa ze získané samostatnosti. V hudební řeči byla tato linie jeho tvorby provázena návratem k některým charakteristickým stránkám projevu Bedřicha Smetany. Projevilo se to v orchestrálním melodramu Romance o Karlu IV. a pochodu Jen dál! na básně Jana Nerudy. Do písňového cyklu LÁSKA promítl i intimně lyrické prožitky, celková koncepce díla však klade důraz na lásku k vlasti, prostředkovanou opět verši Jana Nerudy. Pět písní cyklu vyjadřuje v titulech pět nejdražších objektů lásky. První Matce na báseň Obláček Petra Křičky charakterizuje klidná melodika zpěvu a křehký doprovod. Druhá Milence na Vrchlického Píseň o štěstí je plná výrazových zvratů, přeryvů a vášnivého výrazu. Na verše téhož básníka jsou i další dvě písně: Ženě na báseň Vyplnění a Přírodě na báseň Báj lesa. Přinášejí postupně uklidnění a uvolnění výrazu. Myšlenkovým i hudebním vrcholem cyklu je píseň Národu na báseň Láska Jana Nerudy. Od prosté, jakoby z lidové písně odvozené nápěvné linie začátku se tu zvedá mohutná gradace k emfatickým tónům vlasteneckého vyznání ve slavnostním závěru. Tvůrčí profil soudobého českého skladatele PAVLA BLATNÉHO (nar.1931) je komplikovaný. Po studiích na brněnské konzervatoři u T.Chaefera a P.Bořkovce v Praze rozvinul tvůrčí činnost, v níž dospěl od novoklasicistických začátků až k uplatnění technik II. vídeňské školy a Nové hudby; zároveň se stal nejvýznamnějším českým reprezentantem tzv. Třetího proudu, směru, který syntetizuje prvky jazzu a soudobé koncertní hudby. V posledních letech však zároveň stále častěji těží z podnětu moravského i českého folklóru a v souvislosti s tím lyrizuje svůj hudební projev. To platí v 80. letech našeho století zejména v kantátách na básně Karla Jaromíra Erbena Vrba a na této desce nahrané ŠTĚDRÝ DEN na slova jedné z nejznámějších balad ze sbírky Kytice.