Původní LP album 8112 0403 "Bambini di Praga" vydal Panton v roce 1984 - nyní titul vychází v Supraphonu poprvé digitálně.

Hudební tvorba předkládaná na této desce představuje soubor Bambini di Praga z jednoho úhlu, pro který našli muzikologové označení artificiální (neboli "vážná") hudba. Kromě děl Věroslava Neumanna a Ctirada Kohoutka spojuje zbývající skladby i další okolnost. Všechny byly sboru věnovány a většinou také poprvé provedeny na koncertu k desátému výročí založení sboru 17.dubna 1983. Concerto piccolo pro principali, ripieni, flétnu a violoncello na text starořecké básně "Vlaštovka", op. 70 Jana Hanuše je vrcholně náročnou kompozicí, která přináší kontrast dvou vokálních skupin a kombinaci textových a pouze vokálních částí. Zajímavé je traktování dětského hlasu jako nástroje sui generis ve střední části skladby. Ilja Hurník nezapře ve své skladbě Variace na myší téma, že je autorem, který dovede ve své hudbě hýřit vtipem. Jeho kompozice je typem "stylových variací", kdy vokální těleso pojednává různými způsoby jednoduché úvodní téma - začíná se - jak jinak - bachovsky vážnou kontrapunktickou sazbou. V oblasti hudebního veselí a šprýmování zůstává i další skladba Cancáty a jiné fóry pro snaživé dětské sbory na texty Václava Fischera. Jedná se o výběr z původně rozsáhlejší kompozice. Tvorba Věroslava Neumanna se nebojí inspirace v jinak "zakázané" nebo "zakazované" oblasti populární produkce a dovede si z hudby udělat i legraci - stupnicový chod, v němž na konci místo tónu c zaznívá neposlušné cis. Kantáta Štěstí pro smíšený a dětský sbor Ivany Loudové patří svým obsahem k nejzávažnějším skladbám této gramofonové desky. Její text (zpívá se česky i latinsky) je řadou výroků o štěstí, které je věčným předmětem lidského hledání. Zapojena je i recitace a ohlasy dávného psalmodického rozvíjení melodické linie. Martin Smolka je nejmladším autorem, jehož tvorba je zastoupena na gramofonové desce. Jeho Etudy pro Bambini vznikly v těsné spolupráci se sbormistrem Bohumilem Kulínským ml. a rejstřík použitých technik a postupů je maximálně široký. Autor využívá i prvků hravosti a samozřejmě zapojuje i jazzový feeling. A je slyšet, že děti mají synkopy v krvi. Skladba Luboše Fišera Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie představuje tvorbu tohoto skladatele tak, jak ji známe i z jiných skladeb. Emocionální sdělnost, působivost, melodická invence. Klavír osobitě pojatý jako nástroj neruší lidově rustikální náladu - to jsou hlavní znaky této skladby. Polyfonní etudy pro dvojhlasý dětský sbor a rytmický nástrojový doprovod z roku 1971 Ctirada Kohoutka jsou umělecky cenným dokladem porozumění skladatele a významného pedagoga pro specifické vlastnosti dětského vokálního tělesa a svědčí o jeho kompoziční vytříbenosti. Svítání pro velký dětský sbor Marka Kopelenta je další kompozicí, v níž se sbor Bambini di Praga dostal na půdu moderních výrazových prostředků a postupů. Skladba vznikla v roce 1975 a po mnoha odmítnutích jiných dětských sborů a sbormistrů se jí nakonec ujal Bambini di Praga a úspěšně ji premiéroval. Je metaforickým obrazem probouzejících se stromů, ryb, hmyzu, ptáků a nakonec i člověka. Celé Svítání je mohutným gradačním obloukem, který tak jako ranní svítání začíná temným šerosvitem a vrcholí bodem, v němž se na obloze objevuje rudý kotouč slunce - příroda je náhle probuzena.