Božena Steinerová
Božena Steinerová Ferencz Liszt Sonáta h moll pro klavír - Jindřich Feld Sonáta pro klavír
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Dr. Jaromíra Kříže k původnímu LP albu 11 0379 "Božena Steinerová Ferenc Liszt Sonáta h moll pro klavír - Jindřich Feld Sonáta pro klavír" vydanému Pantonem v roce 1973 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
BOŽENA STEINEROVÁ se narodila v Českém Těšíně. S klavírem začala už ve čtyřech letech. Při studiu na devítiletce jí bylo vzhledem k jejím nevšedním pianistickým předpokladům a hudebnosti mimořádně povoleno studovat zároveň na Ostravské konzervatoři. V patnácti letech přestoupila na Pražskou konzervatoř a po tříletém studiu u profesorky Aleny Dolínské byla přijata na Akademii múzických umění v Praze, kterou ukončila ve třídě profesorky Ilony Štěpánové-Kurzové. Hned po absolutoriu obdržela stipendium k postgraduálnímu studiu na Moskevské konzervatoři, kde pracovala dvě léta pod vedením u nás dobře známého sovětského klavíristy Rudolfa Kerera. To pochopitelně dále rozšířilo její umělecké obzory. Je pianistkou s obdivuhodnými schopnostmi manuálními v drobné technice i široce vržených pasážích. Také výrazová složka, opřená o dravý muzikantský temperament se u ní dále rozvinula a dozrála. Není tedy náhodné, že si pro tuto svou první nahrávku zvolila dvě díla, v nichž může plně uplatnit charakteristické znaky svého interpretačního typu, obrovitou SONÁTU H MOLL Ference Liszta (představující maximální penzum pianistické virtuozity a kladoucí nemenší požadavky v stavebné problematice), a KLAVÍRNÍ SONÁTU Jindřicha Felda.
Feldova sonáta vznikla v letech 1971-72, souběžně se smyčcovým kvintetem, které autor napsal pro Smetanovo kvarteto…Skladba je věnována Boženě Steimarové. Ve svých výrazových polohách a nárocích na citlivé emotivní odstínění je přímo předurčeno specifickým schopnostem interpretky.
Diskuze k albu