Lidová muzika souboru písní a tanců Úsměv ZK ZKZ Horní Bříza
Písničky s úsměvem
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře PhDr. Jindřicha Pecky k původnímu LP 1117 3435 "Písničky s úsměvem Lidová muzika a sbor souboru Úsměv z Horní Břízy" vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Znáte ten pocit…Někdy to na člověka sedne jako zlý sen. Všechno vám padá z rukou. Stačí však náhodné setkání s lidskou vlídností, úsměvem nebo písničkou a do mračné nálady ukápne slunce. Je to přirozené. Vždyť úsměv, humor a zpěv vytvářejí utěšivou polohu našeho života. Nezatracují. Dovedou namíchat radost i hoře z rozumu. Tato spontánní filozofie smíchu a pláče je vpravdě všelidská, jako je všelidská zkušenost, že lidé, kteří nemají starosti, nemají ani smysl pro humor. Úsměvnost, vtip a humor lidové písně se totiž nezrodily v bezstarostných poměrech, ale uprostřed věčného zápasu s tíhou všední každodennosti. Lidoví skladatelé nastavili svým vrstevníkům zrcadlo a nepadá na jejich hlavu, že některé tváře byly křivé. Nechtěli pouze rozesmát, neboť „humor není jen smáti se“, jak napsal velikán české literatury Vladislav Vančura, „ale lépe vědět…Humor je názor.“ Sotva bychom proto našli v české folklórně orientované tvorbě přiléhavější doklad než ve sběratelském, upravovatelském a skladatelském díle Zdeňka Bláhy pro soubor lidových písní a tanců ÚSMĚV.
ZDENĚK BLÁHA se narodil 27.12. 1929 v Horní Bříze. Vystudoval Obchodní školu v Plzni a v r. 1964 pražskou konzervatoř jako žák prof. Alberta Peka. Už v r. 1950 založil v rodném městě instrumentální a taneční skupinu, z níž později vznikl soubor Úsměv. Stál u zrodu i několika dalších souborů podobného typu a své organizační schopnosti uplatnil v přípravě Chodských národopisných slavností, Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, v ústředních metodických sborech a soutěžních porotách. Podstatnou část své etnomuzikologické práce věnuje Zdeněk Bláha dudácké hudební tradici. Nepřekvapí tedy, že v tomto oboru získal četná mezinárodní uznání (Prix de musique folklorique de radio Bratislava, zlatá medaile z francouzského Saint Chartier aj.). Jako sběratel mizejícího ústního podání se zaměřil na západní Čechy (Plassko, Klatovsko, Chodsko). Objevil širší veřejnosti už zapomenuté dudáky a svými zápisy lidové nástrojové hry navázal na průkopnické dílo národního umělce Ludvíka Kuby. Vyvodil důležité závěry o regionálním stylu a jednotlivých školách, o způsobu cifrace a jejího prolínání v různých typech lidové hudby..utřídil zápisy „štajdyšů“ a „lendlerů“ a nově objasnil sebranou látku. Otevřel tak cestu i k ocenění svérázného druhu písní, tzv. „jukaček“, při nichž zpěvák přeskakuje do falsetu. Jeden z nejdůležitějších obratů v jeho životě a díle přinesl rok 1955. Tehdy přichází do Čs. rozhlasu v Plzni a s Antonínem Konrádym zakládá Konrádyho dudáckou muziku. Uzavřel zde také oboustranně plodné přátelství s hudebním skladatelem Zdeňkem Lukášem a později i s dalšími autory Kabeláčovy školy (J.Krček, J.Málek, J.Slimáček). Z těchto kořenů vyrůstá i Bláhovo skladatelské a upravovatelské dílo. Zejména jeho úpravy západočeských lidových písní jsou stylově vyhraněné, neokázalé, avšak bohaté lidovou úsměvností. Mají schopnost – tak jako jejich autor – šířit kolem sebe dobrou pohodu…Nahrála je přední profesionální a amatérská tělesa. Velká část Bláhových partitur je věnována lidové muzice souboru ÚSMĚV. Ta vznikla v roce 1958 a pěstuje výhradně západočeský hudební folklór….Na přítomné desce se představuje mimo jiné virtuózními variacemi na G dudy, typickými melodiemi chodského tance „do kolečka“ i nejmladší vrstvou lidové hudebnosti v polkovém rytmu (např. Záhořanská polka aj.)….V souboru Úsměv vyrostli za dobu jeho trvání vynikající hudebníci, z nichž někteří působí dodnes v České filharmonii a dalších významných orchestrech. Svůj vyhraněný styl a repertoár prezentoval soubor s úspěchem na mnoha mezinárodních festivalech a zájezdech ve Švédsku, Finsku, Švýcarsku, Itálii, Holandsku, NDR, NSR, Belgii aj.
Tak se autor sleevenotu dostává do rozpaků, zda jej nadepsat „Písničky s úsměvem“ nebo „s Úsměvem“? Jedno však je jisté: Zdeněk Bláha, úsměv i Úsměv k sobě nerozlučně patří…
Diskuze k albu