András Adorján, Giedré Lukšaité-Mrázková, Ars rediviva
Benda: Koncerty pro flétnu, smyčcový orchestr a cembalo
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Olgy Zuckerové k původnímu LP albu 1110 7161 "František Benda Koncerty pro flétnu, smyčcový orchestr a cembalo" vydanému v Supraphonu v koprodukci s firmou Orfeo v roce 1987 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Nahrávka čtyř flétnových koncertů Františka Bendy představuje první soustavnější sondu do díla tohoto dosud téměř nezhodnoceného autora. Benda byl příslušníkem velkého, právě v jeho generaci poprvé rozvinutého a proslulého hudebnického rodu. ..Ač jako skladatel byl časem zastíněn mladším bratrem Jiřím, v jednom zůstal František mezi členy svého rodu prvý: v energickém prosazení své umělecké i občanské existence podle vlastních představ, čímž posléze zajistil i důstojné a společensky přiměřené postavení i rodičům a všem sourozencům…Bendovo skladebné dílo obsahuje 17 houslových koncertů a 4 flétnové (tato nahrávka představuje tedy ucelený úsek tvorby), 17 symfonií, četné houslové sonáty a virtuózní capriccia, v nichž autor shrnul umění své nástrojové praxe, a řadu dalších, vesměs komorních skladeb…Benda byl vždy oceňován především jako zakladatel severoněmecké houslové školy; avšak Charles Burney, nejbystřejší reportér hudební Evropy 18. stol., komentuje jeho kompozice slovy: „Ze všech hudebních mistrů, kteří byli v pruských službách déle než 30 let, odvážili se jen C.Ph.E.Bach a František Benda být původní; ostatní jsou napodobitelé.“ - Bendova proslulost jako nedostižného hráče houslových adagií, dotvrzená hodnověrnými současníky , naznačuje, že byl silně emocionálním typem umělce, což konec-konců dosvědčují i jeho flétnové koncerty. Tato díla vznikla bezpochyby v souvislosti s kultem flétny na pruském dvoře: král nástroji nejen sám holdoval, ale zaměstnával také nejslavnějšího flétnistu Německa, Quantze, jenž pro něho vytvořil asi 300 koncertů. Možná, že i Bendovy koncerty byly určeny Friedrichovi II.
Mezi dobovými skladbami náleží tato díla ke špičkové produkci. Stylově je lze umístit na rozhraní baroka a klasicismu…
András Adorján (nar. 26.9.1944 v Budapešti, státní občan Dánska, kam přesídlil v mládí s rodiči) je jeden z nejlepších současných světových flétnistů. Studoval zubní chirurgii (diplom 1968) a zároveň flétnu u Jean-Pierra Rampala arela Nicoleta. 1968 získal v Dánsku cenu Jacoba Gade, téhož roku cenu mezinárodního flétnového konkursu v Montreux, 1971 pak Velkou cenu v mezinárodním flétnovém konkursu v Paříži.
Diskuze k albu