Různí interpreti
Slavní italští pěvci počátku 20.století
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře dr. B.Adamičkové k LP albu 2 042 0106 „Slavní italští pěvci počátku 20. století“ vydanému v Supraphonu v roce 1967 a nyní vydávanému poprvé digitálně:
Mluvíme-li o slavných italských pěvcích počátku 20. století, vybaví se nám na prvním místě Enrico Caruso, jehož sláva svým odleskem zastínila všechny ostatní hvězdy tehdejší opery. Jméno Enrica Carusa znamená epochu v historii operní interpretace. Jakkoli vynikající byli ostatní pěvci jeho doby – a nebylo jich málo – mluví se o nich vždy jako o současnících Carusových…ale obraz operního zpěvu Carusovy éry by byl velmi neúplný, kdybychom nevěnovali pozornost také jeho kolegům z milánské Scaly, z londýnského Covent Gardenu, z Metropolitní opery v New Yorku a jiných světových jevišť. Carusovo umění bylo měřítkem nejvyšší úrovně. Ti, kteří s ním vystupovali nebo alternovali v jeho rolích, nesměli té úrovni být příliš vzdáleni. Ředitel Metropolitní opery Gatti Cassazza, jehož nesmrtelnou zásluhou zůstane, že pro své divadlo získal k trvalé spolupráci tehdy ještě málo známého Artura Toscaninino, nedbal jen na to, aby v slavných premiérách zazářila slavná hvězda – obsazení všech rolí musilo odpovídat nejpřísnějším požadavkům, a tak vznikala představení, o nichž pak mluvil svět. Na jevišti Metropolitní opery se k umělecké spolupráci scházeli pěvci z celého světa. Pro italský repertoár ovšem především Italové, kteří se předtím proslavili na domácích scénách, hlavně v milánské Scale. Sláva jejich jmen nevybledla ani dnes, kdy století, na jehož začátku vrcholila jejich kariéra, vstoupilo již hluboko do své druhé poloviny. O to se především přičinil vynález gramofonové desky. I když staré snímky, pořizované nedokonalou nahrávací metodou, ubírají hlasu rezonanci, barvu i sílu, přece jen nám dochovávají představu o pěveckém umění velkých operních hvězd minulosti. Nahrávka nemůže smazat dramatičnost, stylové pojetí, způsob tvoření tónu, dynamiku, frázování a mnoho jiných složek pěvecké techniky, které všechny dohromady tvoří to, čemu říkáme mistrovský zpěv. Carusovy desky byly například pozdějším adeptům pěveckého umění často důležitým vodítkem při jejich studiu. A stejně zajímavé je poslechnout si známé árie v interpretaci jeho vynikajících kolegů. Omezíme-li výběr pouze na slavné italské pěvce, půjde především o nahrávky z oper Verdiho, Pucciniho, Rossiniho a italských veristů…Nejslavnější pěvci italští z počátku 20. století jsou ve své většině zároveň pěvci Artura Toscaniniho. Patří k nim vedle Carusa především tenorista AURELIANO PERTILO, inteligentní pěvec, který s krásným hlasem a dokonalou technikou spojoval i výkony herecké...Vynikající barytonista TITA RUFFO, byl velmi častým kolegou Carusovým na světových jevištích. Jeho hlavním působištěm byla Amerika…TITO SCHIPA se proslavil především ušlechtilým a vroucím pěveckým projevem i stylovým pojetím rolí…MATTIA BATTISTINI náležel mezi nejslavnější barytonisty všech dob. Zpíval neuvěřitelně dlouho…EZIO PINZA vnášel do svého zpěvu horký italský temperament. Krásný jevištní zjev, mohutný, tvárný hlas a velké pěvecké i herecké umění z něho učinily nejslavnějšího basistu Metropolitní opery, kde po dlouhou řadu let vytvářel hlavní úlohy svého oboru. BENIAMINO GIGLI se již přibližuje naší době, zastihl ještě začátky dlouhohrajících desek, i když období jeho vrcholných výkonů leží před nimi. Jeho lahodný, měkký tenor z něho učinil nejslavnějšího pěvce po Carusovi. K velkým jménům se řadí i APOLLO GRANFORTE, barytonista zvučného, průbojného hlasu, který v nedávné době přijel na dvojí několikaměsíční pobyt do Prahy, aby sólistům Národního divadla přiblížil základy italského bel canta. Z pěvkyň jmenujme alespoň milánskou rodačku AMELITU GALLI-CURCI, která opustila dráhu koncertní klavíristky, aby se cele věnovala zpěvu….O deset mladší ANTONIETTA TOTI DAL MONTE debutovala v milánské Scale v mimořádně mladém věku 17let. Dosáhla světové slávy v oboru koloraturní sopránu a předává dnes své bohaté zkušenosti mladým adeptům pěveckého umění….DUSOLINA GIANNINIOVÁ, Američanka italského původu, byla v letech kolem druhé světové války jednou z nejvýznačnějších pěvkyň světa. Její velký, sytě zabarvený hlas obrovského rozsahu jí dovoloval zpívat nejširší repertoár. Strhující pěvecký projev se u ní dokonale slučoval s mistrovským hereckým podání rolí…
Jména pěvců žijí ve vzpomínce dál, desky, na nichž je zachyceno jejich umění, však neúprosně propadají zkáze. Přetáčení nejkvalitnějších starých snímků na dlouhohrající desky však pomůže oživit vzpomínku na velké umění těch, jejichž hlasy již dávno umlkly.
Diskuze k albu