Titul určený pouze pro digitální obchody je sestaven ze singlů zpěvačky MARTY KUBIŠOVÉ (*01.11.1942) z let 1965-1970 resp. 1990. Pokud fanouškům Marty Kubišové některé singlové nahrávky na digitálním albu "Singly (1965 - 1970 resp. 1990)" chybí, je to proto, že na ně nemá Supraphon práva, práva omezil participující umělec nebo jsou neautorizované - zde např. Červánky (It´s Not Unusual), Goo-Goo Barabajagal (Barabajagal), Bungalow Bill (Continuing Story of Bungalow Bill), Donchuán s klarinetem (Ça vient sans qu'on y pense), Hej, Jude (Hey, Jude).

Pro zajímavost uvádíme původní komentář Pavla Bartíka k singlu 1 43 0810 Magdalena / Proudy (1968):
Doopravdy poprvé zazářila jako hvězda písní "Loudá se půlměsíc". Psal se čtyřiašedesátý rok a ona nastoupila angažmá v souboru pražského Rokoka...Od této písně se její pěvecká kariéra rozvíjela až neuvěřitelně rychle. Jméno MARTA KUBIŠOVÁ mnohokrát denně oznamovali rozhlasoví hlasatelé, pravidelně se objevovalo v titulcích populárních televizních pořadů, začalo mít své místo i na etiketách gramofonových deskách Supraphon. Drsný, temně zbarvený alt nové zpěvačky upoutal zájem posluchačů, který se prohluboval každou novou písní. Už po několika prvních měsících pražského angažmá obsadila Marta Kubišová v žebříčku popularity – v anketě o Zlatého slavíka – desáté místo. O rok později, v pětašedesátém, je Marta Kubišová čtvrtá a v šestašedesátém trofej nejpopulárnější zpěvačky dokonce vyhrává…Marta Kubišová má široký repertoár. Od evergreenů přes současné světové hity, rytmické beatové skladby a šansony dokáže zazpívat vše. A co je nejdůležitější, dokáže každou skladbu zazpívat nově, osobitě…Onen výrazný pražský úspěch Marty Kubišové však zdaleka nebyl náhodný. Předcházela mu totiž tvrdá škola. Na jevišti i u mikrofonu. Marta Kubišová začala zpívat v karlovarském baru Florentina, odtud přešla na jeviště pardubického Stop divadla. Zde se seznámila se skladatelem a dirigentem Bohuslavem Ondráčkem. On jí dal první zpěvácké základy, on pro ni o rok později – v plzeňském divadélku Alfa – začal psát i písničky „na míru“. Alfa dala Martě Kubišové skutečně „ostruhy. Objevila si hity, objevila šansony i dětské písničky, naučila se chápat význam textu i atmosféru skladby. V Plzni měla první úspěchy i opravdové fanoušky, v Plzni začala nahrávat v rozhlasovém studiu. Plzeň byla pro Martu Kubišovou dostačujícím doporučením pro Prahu. Ovšem ani začátky v Rokoku nebyly pro Martu Kubišovou snadné. Musela převzít role, písničky i kostýmy po Evě Pilarové a necítila se v nich vždycky nejlépe. Přesto se dokázala s tímto „křtem ohněm“ vyrovnat, dokázala v něm více než čestně obstát. Na I. ročníku Mezinárodního festivalu pop-songů v Bratislavě vyzpívala Marta Kubišová s Helenou Vondráčkovou Stříbrnou lyru a později i mezinárodní Bronzový klíč. Třetí ročník této soutěže – v osmašedesátém roce – dokonce vyhrála. Za interpretaci „Cesty“ získala Zlatou lyru. Upoutala, podobně jako na Mezinárodním veletrhu gramofonových desek a hudebnin v Cannes, zájem zahraničních hudebních expertů a obchodníků. Marta Kubišová podepsala smlouvu se západoněmeckou gramofonovou firmou Polydor a na podzim osmašedesátého roku zde vydala už i svoji první desku. Představovala ji v řadě německých a rakouských rozhlasových stanic. Na pozvání pana Bruno Coquatrixe zpívala i na scéně slavné pařížské Olympie…V podzimních měsících osmašedesátého roku se Marta Kubišová objevila jako velká šansoniérka. Přišla k posluchačům s Brabcovou a Radovou „Modlitbou pro Martu“ a zazpívala ji s takovou strhující sugestivností, že se píseň stala skutečným zážitkem. A stejně silně zapůsobily i písně z muzikálu „Filosofská historie“. Marta Kubišová po velkém ohlasu těchto skladeb připravila ze šansonů a balad i svou první profilovou desku. V osmašedesátém roce Marta Kubišová odešla z Rokoka a spolu s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem vystupuje v samostatném trojrecitalu. A dál zůstává přední československou hvězdou.
Hvězdou bolavých písní, které léčí bolavá srdce.