Cimbálová muzika Břeclavan z Břeclavě
Břeclavan hraje a zpívá
Podobné tituly
Informace o albu
Původní LP album 81 0653-1 711 "Břeclavan hraje a zpívá" vydané v roce 1986 Pantonem a nyní poprvé vycházející digitálně v Supraphonu bylo "ozdobeno" poetickým komentářem Jaromíra Tomečka, o který Vás nemůžeme připravit:
Soubor BŘECLAVAN se mi jeví jako Zahradník podle představy Rabindranátha Thákura, jenže zahradničí ne v bengálském povodí Gangy, ale na labutích řekách jihomoravských, na dolní Moravě a Dyji, pěstuje květy melodií. Těmi krajinami kvete od nepaměti, od dob, kdy tu lovec mamutů vymodeloval Věstonickou Venuši. Jak by nevymodeloval, jestliže Pálava, gotická dominanta kraje, byla pojmenována Horou Venušinou. Tady se kořili kráse první zemědělci, lidé bronzu a železa, Keltové, Římané z desáté legie Lepidovy, lid z doby stěhování národů, Velkomoravané, naši vznešení předkové. Sotva zmizí ze svahů sníh a skály obléknou zlatohlav tařic, sotva rozkvetou mandloně a broskve, rozezpívá se nebe i země, zatíká u mělčiny konipas a z výšin zavolají gagotavé husky, rozševelí se mladá zeleň loubí a mezi lučinami se rozšumí rozvodněná řeka, až posléze ujme se sóla první pěvec luhu, slavík. Zahlaholí v korunách lip společnost medonosek, zavrní mušky nad lesem, udeří do strun cvrček, zakuká žežulička. Jak by mohl mlčet člověk!
Oslaví písní každé hnutí v životě, ukolébá do snů robátko, oslaví zásnuby, s písní na rtech půjde na vojnu a ve zpěvu utone jeho smutek. Na Podluží zpívá snad každý a výkvětem zpěvnosti je BŘECLAVAN, jeho píseň spájí nebesa se zemí. Kdo se zaposlouchá, ihned porozumí této zemi, tomuto lidu který je první v práci i ve zpěvu. Jejich vinohrady, polnosti, lesy, vody, to vše je zdrojem společného užitku pro naše národy. Kdo se zaposlouchá, porozumí i sluníčku na obloze a hvězdám v noci, neboť mocné je kouzlo břeclavské notečky.
Fakty pak doplnil Jaroslav Jurášek:
...U Břeclavanu je třeba ocenit, že navázal na vzácné tradice, že nešel lacinou či módní cestou, ale poučil se ve sbírkách lidových písní klasických sběratelů - F.Bartoše, F.Sušila, F.Kyselkové, A.Novotného a dalších, čerpal ze zápisů sběratelů pozdějších, dnes už nežijících - A.Frolky, J. Kobzíka st., L.Húsky, i ze zápisů vlastních. Inspiračním zdrojem byl vzácný uchovávatel podlužáckých tradic, cimbalista Josef Ščuka. Písně, hudba i tance naší desky jsou povětšinou z města Břeclavi a z předměstí Staré Břeclavi, Poštorné a Charvatské Nové Vsi a mnohé poutají svojí nevšední a nehynoucí krásou.
Diskuze k albu