Různí interpreti
Varhanní a vokální skladby Bohuslava Matěje Černohorského
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Josef Berg. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Jiřího Šafaříka k původnímu albu DV 6122 "Varhanní a vokální skladby Bohumila Matěje Černohorského" vydanému v Supraphonu v roce 1967 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Pražský minorita Bohuslav Matěj Černohorský připravil svou vlastní skladatelskou prací i svou činností pedagogickou nástup českého hudebního klasicismu...první hudební vzdělání získal pravděpodobně u svého otce,. Později odešel do Prahy studovat filosofii na Ferdinandovu kolej. Jako posluchač druhého ročníku filosofie se rozhodl vstoupit do minoritského řádu, který měl tehdy sídlo v klášteře u sv. Jakuba na Starém Městě Pražském. Již od prvních let pobytu byl Černohorský činný jako varhaník. Značné úspěchy, kterých dosahoval, byly zřejmě příčinou, že byl vybrán na studia do Itálie. Příštím působištěm Černohorského se stalo město Padova, kde působil vynikající kontrapunktik Padre Martini. Černohorský se zde nejspíš uplatnil jako varhaník. Že byl Itálií oceňován, můžeme soudit z toho, že byl znám pod jménem "Padre Boemo"...Ke konci svého života žil opět v Praze jako věhlasný hudebník, především znamenitý skladatel a varhaník a výtečný pedagog, který naší hudbě odchoval jednu skladatelskou generaci...Skladatelská pozůstalost Černohorského není veliká - asi 14 skladeb, z nichž žádná není rozsáhlejší formy...Překvapuje, že dosud nebyly žádné Černohorského skladby nalezeny v Itálii, kde dlouhá léta pobýval. Z varhanních skladeb Černohorského jsou to především fugy, které se dodnes těší veliké oblibě varhaníků. Z raných skladeb Černohorského byly na naší desku vybrány fuga d moll, D dur a gis moll. Fuga c moll je nejmohutnějším projevem varhanního umění B.M.Černohorského...Poslední varhanní skladba Černohorského, nahraná na gramofonové desce. Toccata C dur, uplatňuje především prvky virtuózní (stálý šestnáctinový pohyb). Je blízká raným skladbám Černohorského, neboť se zde projevují vlivy frobergerovsko-muffatovské. Druhou skupinu tvoří Černohorského skladby vokálně instrumentální. Jsou komponovány jako liturgické i neliturgické náboženské texty. Árie Regina coeli má mezi vokálně instrumentálními skladbami Černohorského postavení stejně výsadní jako fuga a moll mezi skladbami varhanními...Tři veliké vokálně instrumentální fugy znamenají nejen vrchol celého díla Černohorského, ale představují ho též i jako kontrapunktika evropského formátu...Poslední, nejznámější Černohorského skladbou je moteto "Laudetur Jesus Christus". Je to skladba, která byla vydána tiskem ještě za skladatelova života u Labauna v Praze roku 1729. Zhudebňuje tet pozdravu, který byl v roce 1728 zaveden pro celou katolickou církev. Moteto je vlastně řetězem tří fug, vyznačujících se velikou technickou komplikovaností.
Varhanní skladby nahrál významný příslušník mladé české varhanické generace Václav Rabas (*14.8.1933)...
Diskuze k albu