Komentář K.H.Chvalovského k původnímu LP albu 11 0330 "Muziky, muziky. Slavné pochody Františka Kmocha" vydanému v roce 1972 v Pantonu a nyní vycházejícímu oprvé digitálně v Supraphonu:
FRANTIŠEK KMOCH (nar.1.8.1848 v Zásmukách, zemřel 30.4.1912 v Kolíně). Je představitelem českého lidového muzikantství a patří k nejpopulárnějším kapelníkům a skladatelům tohoto hudebního žánru. Kmoch jako kapelník pracoval se dvěma typy kapel: smyčcovou a dechovou - tak jak bylo tehdy běžnou praxí u vojenských hudeb. Při sestavě své kapely Kmoch sice vycházel z praxe vojenské hudby, ale projev své kapely doslova zčeštil a zcivilnil. Docílil toho tím, že svou kapelu zbavil nánosu vojenského drilu i nadměrné vojenské břesknosti a úsečnosti. Osobitým pojetím instrumentace zdůraznil Kmoch melodickou zpěvnost hlavních nástrojů dechové hudby tenorů a křídlovek. Sekci dřevěných nástrojů hlavně klarinetů pak využil k výzdobě a cifrování melodie, což je nejvýznamnější folklorní charakteristikou české lidové hudby. Navíc obohatil repertoár své kapely novými vlastními skladbami, převážně pochody se zpěvným triem, vycházejícím z melodiky české lidové písně. Tyto skladby dovedl se svou kapelou provádět s citlivým srdce a bohatou dynamickou škálou. Působivost svých pochodů zdůraznil Kmoch ještě tím, že část kapely trio zpívala a ostatní doprovázel, čímž se ovšem nesmírně zavděčil hudbymilovnému českému obecenstvu. Tak se stal Kmoch zakladatelem svérázné české dechové hudby, která svým repertoárem, přednesem a zpěvností daleko předčila tehdejší vojenské dechové kapely. Kmochova hudba byla ve své době všenárodním pokrokovým politickým činitelem. Kmoch jako skladatel tvořil kromě pochodů také ostatní malé formy dobové taneční hudby: valčíky, polky, třasáky, mazurky a kvapíky, ale i malé přednesové skladby - romance a zastaveníčka. Také u těchto skladeb vycházel z melodiky lidové písně, a proto byly obecenstvem nadšeně přijaty. Celou svou hudební činností se František Kmoch nesmazatelně zapsal do tehdejšího národního politického i společenského života a prospěl i pozdějším generacím, neboť ukázal, že k dosažení ušlechtilých cílů lze použít nejsrozumitelnější řeči, to jest hudby a zpěvu.