Pád Arkuna je opera českého skladatele ZDEŇKA FIBICHA (*21.12.1850 - † 15.10. 1900) na libreto české překladatelky a kritičky Anežky Schulzové. Jedná se o dvě velmi odlišná díla:
První část, nazvaná podle hlavní hrdinky Helga, tvoří prolog hlavnímu ději opery Dargun, který se odehrává o řadu let později. Opera byla poprvé provedena v Národním divadle v Praze až po Fibichově smrti (v listopadu 1900)
Přestože Pád Arkuna nikdy nedosáhl oblíbenosti jiných Fibichových oper a inscenační náročnost omezovala jeho uvádění, objevoval se v prvním čtvrtstoletí po skladatelově smrti pravidelně na českých jevištích (pražské Národní divadlo jej uvedlo znovu v letech 1902 a 1925, české divadlo v Brně v letech 1913 a 1924, české divadlo v Moravské Ostravě v letech 1922 a 1936…): Po II. světové válce však již nikdy nebyl v úplnosti uveden. Zkratku celé opery uvedlo na dvou koncertech Národní divadlo 4. a 26. května 1989 (dirigent Petr Vronský). V této době vznikla i nahrávka Supraphonu, kterou nyní vydáváme poprvé a pouze digitálně.
Mimo české země Pád Arkuna uveden nebyl.

Komorní děj Helgy je psán jen pro čtyři hlasy bez sboru, odehrává se s v jediném uzavřeném prostoru, je uvozen i ukončen zvuky harfy naznačujícími, že jde o vyprávění, možná epickou píseň, předcházející vlastnímu dramatu. Oproti tomu tříaktový druhý díl Dargun pojmenovaný podle hlavní mužské postavy má bohatý děj, odehrávají se v něm základní dramatické konflikty. Hlavní postava Darguna v sobě potlačuje lásku pro vyšší poslání; je to jedna z nejpozoruhodnějších Fibichových postav, připomíná Hakona ze stejnojmenného melodramu a má rysy nietzschovského nadčlověka. Erotický pól nejvíce zosobňuje Radana, nejdémoničtější z Fibichových ženských postav. Absalon má lidštější melodie v Helze, kde vystupuje jako zamilovaný muž; ve své úloze světce a vojevůdce v Dargunovi si udržuje přísný tón. Lyrické postavy Jarohněva a Margit mají dostatek prostoru, nejsou však hybateli dějů, ale jen loutkami v rukou biskupa Absalona; Margit je nejvýraznější v kontrastu s Radanou jako kontrast femme fragile × femme fatale.Celková atmosféra je pochmurná a tíživá, odráží se v ní jak barbarské pohanské prostředí, tak "zachmuřená poezie severského moře, baladická atmosféra drsného, skalnatého pobřeží a nezdolných vln". Hlavní myšlenkový střet mezi dvěma světovými představami v ději končí vítězstvím křesťanství. Poslední Fibichova opera Pád Arkuna je jeho prvním dílem, v němž je řešen náboženský konflikt.