Orchestr Dalibora Brázdy
J.S.Bach-Ch.Gounod: Ave Maria, F.Schubert: Ave Maria, C.Franck: Panis angelicus, W.A.Mozart: Ave verum corpus
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Milan Vymr. ×
Podobné tituly
Informace o albu
Komentář Jiřího Borkovce k původnímu EP albu 1 86 0201 "J.S.Bach-Ch.Gounod: Ave Maria, F.Schubert: Ave Maria, C.Franck: Panis Angelicus, W.A.Mozart: Averum corpus" vydanému v roce 1967 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
V hudebním ovzduší naší doby žije řada "slavných" melodií, motivických nápadů velkých mistrů i méně významných skladatelů 48. a 19. století. Jsou natolik výrazné - hlavně tvarem nápěvné linie a rytmem - že se přímo vtírají do vědomí; snadno se pamatují, lze je dobře vybavovat a představovat, hvízdat, zpívat. Jsou to téměř výhradně lyrické melodie pomalých temp, rozechvívající lidské city. Málokdo zná jejich původní podobu: existují nesčetné úpravy střízlivých i fantastických podob. Nejedna ze slavných melodií vděčí za svou popularitu právě těmto úpravám. Třeba SCHUBERTOVA píseň Hymne an die Jungfrau. První velkou vlnu její obliby vyvolal Franz Liszt svou efektní klavírní transkripcí. Hrál ji také s obrovským úspěchem v Praze r. 1840, ovšem s názvem AVE MARIA, jak zní počátek latinského textu. Schubert však komponoval (1825) na německá slova Alexisova překladu básní Waltera Scotta Jezerní paní. Je to celý cyklus, z něhož žije jen jediná píseň Elleny - AVE MARIA. Schubertovo zhudebnění není zdaleka jediné. Mezi desítkami jiných "Ave" se mu však jen jediné vyrovná svou popularitou: Gounodovo. Francouz CHARLES GOUNOD (1818-1893) je, přesně vzato, pouze spoluautorem skladby. Přikomponoval melodii, zpěvní linku, k hotovému klavírnímu dílu cizímu. Je jím úvodní preludium JOHANNA SEBASTIANA BACHA z 1. dílu Temperovaného klavíru (1722). Gounod nazval svou kreaci "Meditace na první preludium J.S.Bacha" a určil ji sólovému sopránu, houslím, klavíru a harmoniu. Třetí "Ave" naší desky je zcela jiní povahy jak textové, tak hudební. Jde o moteto, tedy útvar chrámové hudby, pro čtyři zpěvní hlasy, dvoje housle, violu, basové smyčcové nástroje a varhany. Na starý církevní text AVE VERUM CORPUS (Buď zdrávo, pravé tělo) napsali opět hudbu mnozí skladatelé. Nejznámější zhudebnění je dílem WOLFGANGA AMADEA MOZARTA (1756-1791). Moteto vzniklo v lázních Badenu u Vídně 18.6.1791 pro svátek Božího těla. Čtvrtá proslulá melodie je rovněž z vokální skladby na latinský text. "PANIS ANGELICUS" (Andělský chléb) patří k drobným tvůrčím činům CÉSARA FRANCKA (1822-1890), vynikajícího pařížského varhaníka, skladatele velkých kantátových děl, symfonické, komorní a klavírní tvorby pozoruhodné osobitosti. Panis angelicus je v originále psán pro zpěvní hlas, varhany a nástrojový soubor. Všechna díla jsou nahrána v novodobých úpravách, odpovídajících nynějšímu pojetí aranžovaných skladeb příslušného typu poslechové hudby. Kromě obsazení a tvaru díla se tu nezřídka mění i rytmická a harmonická struktura. Jen základní melodická linie zůstává. Nepřistupujeme zde k těmto slavným skladbám jako k hudbě duchovní, ale mnohem obecněji jako k hudbě především krásné.
Hraje ORCHESTR DALIBORA BRÁZDY
DALIBOR BRÁZDA (*9. září 1921 - †17. srpna 2005)
Diskuze k albu