Jiří Stivín, Rudolf Dašek
System Tandem
Podobné tituly
Informace o albu
Jiří Stivín - altsaxofon, sopránsaxofon, flétna, zobcová flétna, hlas
Rudolf Dašek - kytara
Záznam pořídila RTV Lublaň při veřejném vystoupení 14. července 1974 na 15. Mezinárodním jazzovém festivalu v Lublani.
Jazzový festival v Lublani se koná v zahradním areálu bývalého kláštera Na Križanke. Stupňovité auditorium je možno přikrýt plátěnou střechou, která je chrání proti dešti nebo chladnému večernímu vzduchu, ale v obecenstvu bývá dostatečně horko - zejména když k tomu napomáhá i hudba, která zaznívá z pódia před televizními kamerami.
Tak tomu bylo i na jubilejním 15. ročníku festivalu, k jehož nejmenším, ale nejúspěšnějším souborům patřila miniskupina dvou hudebníků - Jiřího Stivína a Rudolfa Daška. Překvapila obecenstvo v Lublani stejně jako předtím vzala dech festivalovým a koncertním posluchačům v Budapešti, ve Varšavě, v Alteně, v Kolíně nad Rýnem, v Norimberku, v Berlíně nebo ve finském Pori. Nemluvě ovšem o jejím působení doma, kde si už obecenstvo zvyklo, že Tandem je známka kvality v českém a slovenském jazzu ne právě obvyklá.
I když Stivín a Dašek patří k naší jazzové elitě od šedesátých let, myšlenka vytvořit společnou stálou skupinu se zrodila teprve na přelomu roku 1970 a 1971. Značnou roli tu sehrála i náhoda a vnější okolnosti: například to, že pro rozhlasovou nahrávku v "jazzové dílně" Divadla hudby nebyla právě k dispozici žádná rytmika, která by oběma sólistům vyhovovala. Ale z náhody se nakonec stal záměr a nosný nápad osobité skupiny, v níž mohou oba sólisté nejlépe uplatnit svou improvizační invenci, hravost i mimořádnou schopnost vytvářet novou hudbu v těsném kontaktu mezi sebou i s obecenstvem. V tom je tajemství úspěchu Tandemu. Posluchač záhy postřehne, že se na pódiu odvíjí něco živého, že tu přeskakuje ona příslovečná jiskra, a dá se zpravidla rád vtáhnout přímo do tohoto procesu, Proto dokáže Tandem zapůsobit nejen na jazzové obecenstvo nebo na mladé posluchače rocku, ale dovede zaujmout i ty, kteří se s hudbou těchto oblastí dosud nedostali příliš do styku a s Tandemem se setkali jen náhodou.
Program z Lublaňského festivalu ukazuje, jak překvapující šíři nálad, žánrů i zvukových podob je Tandem i při svém miniaturním obsazení schopen obsáhnout. Od pastýřské idylky vstupního čísla přes jemnou lyriku flétnového "Co mi povíš" sahá až ke strhujícím, vzrušeným pasážím "Trapasu", kde se melodie plynule přelévá z flétny do lidského hlasu a její linie je prokládána jemně ironickými motivy dvojhlasu Rozpustilý popěvek "Přesmyčky" rozehrává perlivé píšťalkové kaskády a Daškova kytara dovede rozpoutat jak bouři akordického zvuku, tak sóla téměř španělského koloritu.
Přitom cítí posluchač ze hry obou partnerů neustálé muzikantské zaujetí a spontánní hravost, z níž se zřejmě zrodila hudba ve svých prapůvodních počátcích. Hudba Tandemu se z ní rodí dodnes.
(sleeve-note Lubomír Dorůžka, 1976)
Co k tomu dodat dnes? Snad jen tolik, že dueto System Tandem se v druhé polovině sedmdesátých let přátelsky rozešlo, ale Rudolf Dašek a Jiří Stivín si i nadále občas scházeli ke spolupráci. Výsledkem bylo například LP Systém Tandem Reunion z roku 1989 (Supraphon 11 0469-1 331) nebo mohutně aklamované společné vystoupení na 35. konferenci Sister Cities v Chicagu v létě 1991. Oba protagonisté i dnes potvrzují své špičkové postavení v evropském jazzu a jejich nahrávky s různými seskupeními i partnery vzbuzují úctu jak svým počtem, tak kvalitou. A jejich koncert v Lublani se mezitím stal jedním z klasických snímků evropského jazzu.
Všichni jsme od té doby o 22 let starší - jen této hudby jakoby se čas nedotkl. Bez ohledu na stylistické posuny nebo proměny je možné si představit, že opravdu vynikající jazzmani by i dnes mohli hrát právě v takové stylové rovině, jaká je v mistrovské podobě zachycena na této nahrávce. V jazzovém kontextu ji lze označit za vskutku nadčasovou.
(sleeve-note reedice Lubomír Dorůžka, 1996)
Hi-Res verze alba: WAV / 192 kHz / 24 bit.
Diskuze k albu