Hyman Bress, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK/Jindřich Rohan
Schönberg & Stravinskij: Moderní houslové koncerty
Podobné tituly
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Bruno Bělčík,Nora Grumlíková, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK/Jindřich Rohan, Martin Turnovský
-
Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Jindřich Rohan
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy (FOK), Jindřich Rohan
-
Český pěvecký sbor, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Jindřich Rohan
-
Jindřich Jindrák, Jaroslav Kachel, Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Jindřich Rohan
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP alba 1 10 0231 (resp. SUA 10878, Supraphon-Artia) "Schönberg, Stravinskij: Moderní houslové koncerty" vydanému v roce 1967 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Když nastupovala evropská hudba do nového století, zdálo se po celé první dvacetiletí, že klasický, respektive romantický typ instrumentálního koncertu nemá valné naděje na další existenci. Většina mladých skladatelů, o nichž bylo zřejmé, že udají tón novému století, formovala svůj tvůrčí sloh v odstupu od svých bezprostředních předchůdců a stavěla se chladně, spíše jen s povinovanou úctou k vrcholným představitelům hudebního klasicismu, kteří jsou vlastně pravými tvůrci instrumentálních koncertů. Nejevili mnoho chuti ani k symfonii, nejčistšímu a nejkompaktnějšímu žánrovému typu dvou předchozích slohových etap, a milovali mnohem více volnější způsob předklasického muzicírování, v němž invence nebyla spoutána přísnou a do důsledků promyšlenou formou. Skladatelé psali raději rozsahem drobnější skladby komorního obsazení a koncertantního typu, v němž dvě nebo i více nástrojových skupin, popřípadě sólové nástroje vstupují do dialogu jako rovnocenní partneři. Na novinkových koncertech se objevovala různá concertina, capriccia, svity pro sólové nástroje či ansámbly, u většího obsazení přicházel do obliby i barokní typ concerta grossa. Ale přesto se dalo těžko uvěřit, že klasický koncert je určen k definitivnímu zatracení. Skrýval v sobě řadu nestárnoucích půvabů a v jeho podstatě nebylo nic petrifikovaného či neschopného proměny, jak se zdálo revoltujícím skladatelům na počátku století. Je však přirozené, že skladatelé museli projít jinou cestou, snad i oklikami, na nichž získali nové zkušenosti a nový pohled, aby teprve potom mohli obrátit svůj zrak zpět a uvidět klasický koncert v jeho novém světle a snad i nové neotřelé kráse. V kultuře se totiž jednou vytvořené hodnoty neztrácejí, nýbrž nezávisle trvají a těší se buď větší nebo menší pozornosti, kterou jim věnujeme, a žijí buď životem intenzivním nebo životem ztichlým a nepozorovány čekají. Kolikerým zatracením už prošla velká díla, abychom se k nim pokorně vrátili a znovu se jimi nadchly, často s omluvnými gesty a pocitem provinění. Tak tomu bylo i s instrumentálními koncerty a zejména houslovými. Housle jako typický nástroj sólové instrumentální kantilény byly v minulém století obdařeny vůbec nejvyšší individualizací a po pádu romantického estetického ideálu se nejobtížněji mohly přizpůsobovat novým požadavkům. Proto se také v prvním dvacetiletí objevovaly nové houslové koncerty sporadicky a slohově se přimykaly z velké části k romantismu...
Arnold Schönberg (*13.9.1874 – †13.7.1951) rakouský modernistický hudební skladatel a hudební teoretik
Igor Fjodorovič Stravinskij (*17.6.1882 - †6.4.1971) ruský hudební skladatel 20. století.
Diskuze k albu