Orchestr konzervatoře Kroměříž, Jaroslav Hýl
Josef Mysliveček, Čestmír Gregor, Antonín Dvořák, Milan Harašta
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Miroslava Barvíka k původnímu LP albu "ORCHESTR KONZERVATOŘE KROMĚŘÍŽ / Josef Mysliveček, Čestmír Gregor, Antonín Dvořák, Milan Harašta/" vydanému v Pantonu v roce 1979 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně v Supraphonu:
Kroměříšská konzervatoř patří sice mezi nejmladší a nejmenší ústav tohoto typu u nás (vznikla z Vyšší hudební školy založené 1949 a stala se nejprve pobočkou brněnské konzervatoře 1961), samostatně pracuje teprve od r. 1971, ale dobrá umělecká pověst této školy se rozletěla už v r. 1976 v celém muzikantském světě, neboť její orchestr posluchačů získal III. cenu v mezinárodní Karajanově soutěži v západním Berlíně. Nadšení se mísilo s údivem, když se odborníci dovídali, že mladé těleso o 70 hráčích pracuje na ústavě, který má celkem 180 žáků! Právem je tedy vydávána k 30. výročí školy právě deska s nahrávkami tohoto mladého orchestru a právem může na ní každý obdivovat jak slohovou šíři interpretačních možností, tak muzikantskou podmanivost mnohých instrumentálních sól i zdravou muzikálnost celkového pojetí. O to vše má největší zásluhu ovšem dirigent JAROSLAV HÝL (nar.1926), který byl původně vynikajícím fagotistou brněnské Státní filharmonie a znamenitým komorním hráčem, od r. 1961 pak profesorem fagotové hry na brněnské konzervatoři. V r. 197 přešel do Kroměříže a věnuje se tu navíc i výuce orchestrální hry a dirigování.
JOSEF MYSLIVEČEK (1737-1781) je prezentován méně známou třívětou Symfonií C dur (pravděpodobně z r. 1762)...nese příznačné rysy mladického nadšení i nové prvky, z nichž se teprve během příštích desetiletí vykrystalizovaly klasické formy cyklických žánrů...ANTONÍN DVOŘÁK (1841-1904) psal scénickou hudbu k Šamberkově hře o J.K.Tylovi v r. 1882 a z ní je dodnes populární předehra označovaná jako op. 61. Skladatelovo mistrovství v ní můžeme obdivovat nejen proto, že velkoryse
zpracovává Škroupovu melodii "Kde domov můj?", z níž se později stala první část naší státní hymny, ale s neomylnou muzikantskou prozíravostí k ní staví i kontrastní motiv lidové písně...MILAN HARAŠTA (1919-1946) vyrostl na moravském Slovácku (Hodonín, Kyjov), ale dětství prožil na bývalé Podkarpatské Rusi, což se výrazně odrazilo v jeho tvorbě (opera podle I.Olbrachta "Nikola Šuhaj" psaná v létech 1941-44 a tři řady "Poloninských tanců" 1941-2)...Prvou řadu "Poloninských tanců" nahrál ještě za jeho života Břet.Bakala, zde je nahrána druhá a třetí řada (tj. vlastně čtyři tance a dvě náladová intermezza - Lento a Andantino)...ČESTMÍR GREGOR (*1926) je svým uměleckým působením už léta svázán s Ostravou, i když vystudoval brněnskou konzervatoř a absolvoval i na JAMU v Brně u prof. Jar.Kvapila skladbu. Jeho dosavadní tvorba je už značně bohatá a mnohá díla byla oceněna v celostátních soutěžích. Gregorova kompoziční zralost se dobře obráží i v jeho symfonických variacích z r. 1978 na motiv starofrancouzského šansonu "Já na vojnu se dal...", které na této desce zdařile interpretují mladí z Kroměříže...
Diskuze k albu