Karel Husa (1921-2016) - Hudba pro Prahu 1968 (1969), Tři fresky* (1947), Symfonie č. 2 "Zrcadlení" / Reflections (1983).

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent Tomáš Brauner

Karel Husa - jméno, které rezonuje výrazněji ve světě než v jeho rodné zemi. Je držitelem Pulitzerovy a Grawemeyerovy ceny a skladby u něj objednávala mj. Newyorská filharmonie. Sté výročí skladatelova narození je jedinečnou příležitostí připomenout si nevšední příběh jeho života i hudebního odkazu. V Praze zažil nacistickou okupaci v roce 1939. Po absolventském koncertě s FOKem (1944) odjel studovat kompozici do Paříže - k Arthuru Honeggerovi a Nadii Boulanger. Z kritiky pražského provedení jeho Tří fresek s FOKem v roce 1949 bylo zřejmé, že se už nevejde do přihrádek komunistické ideologie: "Kdo se v Paříži u Honeggera spíše pokazil, to je K. Husa. ... Měl by se honem vrátit domů, ... jinak se nám ztratí do nenávratných džunglí dekadentní nesrozumitelnosti." Husa se domů nevrátil. Rozhodl se pro další studium a později našel nový domov v USA. O invazi sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 se dozvěděl z detroitského rozhlasu. Jeho protestem byla kompozice - Hudba pro Prahu 1968. V díle citovaný husitský chorál z 15. století je mj. skladatelovou vzpomínkou na Talichovo emotivní provedení Smetanovy Mé vlasti v nacisty okupované Praze. Po listopadu 1989 se skladatel mohl svobodně vracet do milované Prahy, ve svých snech a díle se však po pražských ulicích procházel neustále. Předkládané album mapuje odlehlá tvůrčí období mezi lety 1947 a 1983 a představuje vůbec první studiovou nahrávku Tří fresek. Pražští symfonikové, orchestr bytostně spjatý s Karlem Husou i s Prahou, se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem nahrávky uskutečnili ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

Portrét skladatele, který hudbou dobyl svět a srdcem zůstal doma.