Katarína Koščová, Daniel Špiner
Hranica dažďa
Podobné tituly
Informace o albu
Zpěvačka Katarína Koščová a klavirista Daniel Špiner přicházejí po pěti letech s novým autorským albem "Hranica dažďa". Nezaměnitelný zpěv charizmatické zpěvačky ve spojení s typickým klavírním doprovodem obohaceným o smyčcové kvarteto, akordeon, kytaru a klarinet slibuje skutečně lahodný hudební zážitek.
První slovenská vítězka SuperStar (z roku 2005) dokázala svou tvorbou ještě dříve než Aneta Langerová, že je jí popový rybníček malý. Směrem ke komorní tvorbě na pomezí šansonu, folku a jazzu se vydala už před deseti lety na albu Nebotrasenie a tyto snahy potvrdila v roce 2014 velmi silnou nahrávkou Oknom. Mezitím si s úspěchem vyzkoušela křehké vánoční album, kolekci ukolébavek a díky její účasti v projektech Michala Horáčka víme, jak dokonale zvládá českou výslovnost včetně obtížného „ř“. Nyní přichází opět po pěti letech s řadovým albem, pod kterým je vedle ní podepsán její dvorní klavírista (a také akordeonista) Daniel Špiner.
I když spolu Koščová a Špiner vystupují i jako duo, na albu se podíleli i další hudebníci: Peter Tomko (kytara, banjo), Peter Katina (akordeon), Adrián Harvan (klarinet) a také smyčcové kvarteto. Již z tohoto výčtu je zřejmé, že Koščová zůstává i tentokrát věrna akustickému zvuku, nahrávka je opět komorní a křehká, produkovaná tak, aby co nejvíc vynikl zpěvaččin silný hlas. I když totiž texty na albu obstojí samy o sobě (většinu napsala zpěvačka sama, v jednom případě pokračuje osvědčená spolupráce se Sylvií Kaščákovou) a jiné interpretce by je stačilo odvyprávět, Koščová je skutečná zpěvačka, jejíž hlas zaujme v meditativní poloze (Rozfúkané), v hravém dialogu s akordeonem (Milý môj) i v kvalitním popovém šansonu (Hranica dažďa). Důležité je i to, že náměty písní rozhodně nejsou tuctové; například Tanči není roztančená hitovka, ale posmutnělý valčík o tom, „co zbyde po lásce“.
Katarína Koščová se na své hudební dráze odklonila od popu coby komerční hudby. Kdybychom se však v našich zeměpisných šířkách nad slovem pop nerděli a nevnímali je jako něco povrchního a nepatřičného, mohli bychom uzavřít tím, že si našla na popové scéně svůj vlastní komfortní, decentní, nenápadný prostor. A velmi jí to v něm svědčí.
Nahrávka skládající se ze třinácti skladeb se podle Koščové nese v pochmurnější podzimní atmosféře. "Je to zvláštní, ale já asi neumím psát veselé písničky. I toto album je takové. Celý jeho zvuk je podzimní, vysloveně se hodí k tomuto ročnímu období. Mám pocit, že celá naše tvorba je taková nějaká podzimní, i se v tom dobře cítime," řekla Koščová v rozhovoru pre agenturu SITA. "Ja jsem spíš baladický typ, mám opravdu mnoho různých balad a takových tíživějších skladeb. Toto album je možná speciální v tom, že sice jsou ty písničky v prvotní myšlence a v textech smutné, ale jsou tam i tanečnější a dynamičtější skladby," uvedla.
V jednotlivých písních se přitom sympatická zpěvačka sama často pasuje s různou dynamikou hlasu. "Asi jsem byla u tohoto alba odvážnější i v rámci vlastního projevu. Jsem zvyklá tvořit písničky tak, aby se mi hlavně dobře zpívaly na koncertech. Dělám to z vlastní zkušenosti. U předcházejících dvou alb jsem totiž šla i do písní, které se mi potom naživo dobře nezpívaly, až jsem je nakonec nezpívala už vůbec. Tomu jsem se chtěla vyhnout. Jsem typ autora a interpreta, který se rád pohybuje ve své komfortní zóně, ani jsem nikdy neměla ráda takové ty velmi ukřičené písničky, akorát teď jsem napsala některé takové, kde se to bez toho úplně nedalo, nějaký ten protest song a tak. Tam se žádalo na tom hlasu tak trošku přidat. Občas jsem teda vylezla ze své škatulky a zakřičela si nebo jsem přešla z plného hlasu do falzetu. Myslím však, že to není přehnané," usoudila 37-letá Prešovčanka.
Tématicky je album podle ní celkem různorodé. "V několika písních se zabývám časem všeobecně, tím, kolik máme času a tím, jak plyne, jak utíká. To je takové téma, které mě provází celý život. Potom se tam občas objeví leitmotiv vody, ten je často přítomný i v tvorbě Martina Geišberga, se kterým spolu občas vystupujeme. A voda je živel, který též jakoby souvisí s nějakým plynutím a očistou. Potom se ve dvou či třech skladbách zabývám společenskou situací a zařadila jsem na album i jeden eko protest song. Tyto protest songy, to je něco, v čem cítím, že jsou mé limity už vyčerpané. Stále mám pocit, že v nich neumím uchopit tu poetiku tak, jak bych chtěla. No a potom jsou na albu i klasické baladické vztahové záležitosti," vyjmenovala Koščová.
Nová nahrávka vznikala, jak tvrdí, velmi pomalu a postupně, přičemž silným momentem, který ji pohnul k tvorbě, bylo přitom stipendium z Fondu na podporu umenia. "To mě, po pravdě, zachránilo. Dokopalo mě k tvorbě, jinak bych se nerozhýbala asi ještě velmi dlouho. Síce jsem věděla, že by bylo už třeba něco dělat, ale nedokázala jsem se k tomu dostat. Toto bylo jako ve škole, když musíte odevzdat domácí úkol. Já potřebuji mít na tvorbu a odevzdání projektu ohraničený čas, tehdy to jde," přiznala.
Zpěvačka a skladatelka Katarína Koščová vydává po pěti letech nové album s názvem Hranica dažďa. Novinkové album na etiketě Slnko Records nabízí 13 písní, jsou jimi Hranica dažďa, Pred potopou, Čo zostane, Tanči, Ako mi je, Hra, Súkromná hodina smútku, Milý môj, Soľná jaskyňa, Náš príbeh, Málo, Rozfúkané a Zůstalo ticho.
Diskuze k albu