Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Dean Dixon
Uherské tance
Podobné tituly
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Dean Dixon
-
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner
-
Václav Rabas, Symfonický orchestr hl. m. Prahy (FOK), Jiří Stárek
-
Josef Chuchro, Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Václav Neumann
-
Pražský komorní orchestr, Dean Dixon
Informace o albu
Z komentáře Miloše Pokory k původnímu LP albu 1 10 1206 "Johannes Brahms Uherské tance" vydanému Supraphonem v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
I velcí skladatelé se často ve své tvorbě obracejí k národním písním nebo tancům a napodobují nebo přímo citují jejich témata ve svých skladbách. Známe Německé tance Beethovenovy, Slovanské tance Dvořákovy, Uherské rapsódie Lisztovy, jejichž popularitě se zcela vyrovnají Uherské tance JOHANNESA BRAHMSE (1833-1897). Proč právě Johannes Brahms, německý skladatel, rodák z Hamburku, sáhl k uherskému národnímu tématu? Je známo, že po roce 1849, kdy bylo potlačeno uherské národní povstání, procházelo mnoho Maďarů, jimž bylo souzeno opustit vlast, na své pouti do daleké ciziny, přístavním městem Hamburkem. Obyvatelstvo Hamburku, vědomo si svého tehdejšího statutu "svobodného města", se k cizincům chovalo přátelsky a nechalo se okouzlovat zvláštní nostalgií a temperamentem cikánských a uherských hudebníků, kteří ve městě účinkovali. Byl mezi nimi i Eduard Réményi, původně primáš, nyní však již oslňující houslový virtuos, který přidal do svého folklorního repertoáru i mnohé skladby vážné hudební literatury. A právě s tímto houslistou se Brahms seznámil a když se Rémény vrátil z amerického turné, stal se dokonce jeho klavírním doprovazečem. Toto setkání bylo pro Brahmsův zájem o uherskou hudbu rozhodující a pozdější dlouholetá spolupráce s dalším umělcem uherského původu, houslistou Josephem Joachimem, tento zájem dále prohloubila. Již v letech 1852-1854 nacházíme ve skladatelově skicáři několik uherských motivů, z nichž některé byly použity i v Uherských tancích. Brahmsovy Uherské tance si získaly záhy popularitu, o čemž svědčí, že jednu z prvotních verzí (psanou ještě pro dvouruční klavír) hrála ve Vídni i Clara Schumannová. Začátek skutečného úspěchu tanců se však traduje až od r. 1869, kdy vyšla tiskem jejich první řada v úpravě pro čtyřruční klavír. Objevily se však i výhrady, jež nám sice dnes připadají naivní, tehdy však byly předmětem sporů. Brahmsovi bylo na stránkách časopisu Allgemeine Musikzeitung vytýkáno, že prý odcizil duchovní majetek řady maďarských skladatelů a neprávem vydává jejich díla za svá. Přitom však sám Brahms uvedl pod titulem prvního vydání, že jde o úpravu a ne o vlastní skladbu. Jeho snahu o uměleckou stylizaci folklóru zřejmě kritikové nedoceňovali. Přesto však přistoupil skladatel o jedenáct let později při vydávání druhé řady na radu nakladatele a tři tance, č. 11, 14 a 16, zkomponoval vesměs na vlastní téma...
Diskuze k albu