Pražský filharmonický sbor, Josef Veselka
Monteverdi: Madrigaly
Podobné tituly
-
Pražský filharmonický sbor, Česká filharmonie, Zdeněk Košler
-
Pražský filharmonický sbor, Josef Veselka
-
Pražský filharmonický sbor, Josef Veselka
-
Pražský filharmonický sbor/Veselka;Česká filharmonie/Bělohlávek
-
Pražský filharmonický sbor, Josef Veselka, Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), Jiří Bělohlávek
-
Pražský filharmonický sbor, Josef Veselka
Informace o albu
Z rozsáhlého komentáře Rudolfa Pečmana k 2LP 1412 2791 "Claudio Montreverdi Madrigaly" vydanému v Supraphonu v roce 1979 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...V Lamentu napsal Monteverdi nedostižnou hudbu, kterou nepřekonal ani Gluck. Ariadnina melodika představuje největší vzmach Monteverdiho génia. Skladatel soustředil do Ariadnina monologu všechnu svou bolest (ze smrti manželky Claudie). Lamentem pronikl do srdcí posluchačů. Když naslouchali premiéře opery - bylo jich přes šest tisíc - propukli ve vzlykot...Lamento d'Arianna nabylo za Monteverrdiho života takového věhlasu , že skladatel je sám upravil pro sbor, a to ve formě madrigalu. Tato forma byla již po léta ve značné oblibě. Její historie sahá do počátku 14. století do severní Itálie. Je doloženo, že se tak označovaly lyrické hudební formy italského původu....Její kořeny ostatně sahají až k umění provensálskému a název této formy je odvozen z provensálského slova mandre, které znamená "pastýř". Z hlediska literárního představuje madrigal nerozměrnou lyrickou baladu o dvou až dvanácti verších. Její rýmy jsou volně rozloženy. Náměty madrigalů bývají rozmanité, nejčastěji však slouží k improvizacím o lásce a přátelství. V původní praformě jde ve středověké francouzské poezii o lyrický žánr opěvující idylický život pastýřů a pastýřek...Z básníků jsou jeho největšími pěstiteli Petrarca a Boccaccio...V madrigalu jde u nich o milostnou píseň složenou z několika dvouveršových slok, z nichž každou uzavírá třetí verš na způsob refrénu. V 18. věku zasáhl madrigal též oblast salónní a memoárové poezie, na počátku 19. století dosáhl značné obliby v ruské literatuře. Dodnes je madrigal živou básnickou formou. Hudební forma madrigalu se přimyká plně k textu a k jeho veršové struktuře....Monteverdiho madrigaly jsou vrcholem renesančního vývoje této formy. Skladatel navázal hlavně na vliv a příklad madrigalových kompozic Arcadeltových, Cypriana de Rore a na tvorbu svého učitele Marcantonia Angegneriho. Rytmická struktura madrigalů vykazuje stopy vlivu taneční písně, jak ji např. pěstoval Gastoldi...Stylové výrazové prostředky Monteverdiho madrigalů připomínají sloh jeho jevištních děl. Mnohé ze svých madrigalů píše Monteverdi věru jako formu ryze dramatickou, některá svá jevištní díla zařazuje pak do svých knih madrigalů...Monteverdiho madrigaly jsou moderní díla nové doby, skladatel v nich přesahuje rámec příležitostné skladby. Naplňuje formu madrigalu novým hluboce lidským a zobecňujícím obsahem. Promítá do ní své vlastní životní zkušenosti, pochyby, úzkosti a naděje...Monteverdiho madrigaly sdružené do osmi knih představují vrchol předchozího vývoje. Hlásí se v nich již nové pojetí lidskosti. Utrpením člověk dosahuje lásky a stává se lepším. Nic lidského mu není cizí...Jeho skladby jsou proto tak působivé, že jsou vnořeny do krve a do života.
Diskuze k albu