Vladěna Pavlíčková
Vladěna Pavlíčková
Podobné tituly
Informace o albu
Nový kompilační titul určený pouze pro digitální obchody je složen z písní zpěvačky VLADĚNY PAVLÍČKOVÉ z našeho archivu.
Pokud fanouškům VLADĚNY PAVLÍČKOVÉ některé nahrávky na našem digitálním albu chybí, je to proto, že na ně nemá Supraphon práva nebo jsou neautorizované.
Příkladem zde jsou převzaté snímky (coververze) Píseň o tichu (Sounds Of Silence) a Pozdravuj rána (How Do You Do), jejichž české texty originální nakladatelé neautorizovali.
Narodila se 2. 11. 1944 v Plzni jako Vladimíra Macková. Hudbě se věnovala již od dětství, navštěvovala místní hudební školu, kde se učila na housle i v době, kdy přešla na Střední průmyslovou školu strojnickou. Zde studovala obor energetika, po maturitě v roce 1962 nějaký čas pracovala ve Škodě Plzeň, přitom ještě zvládla studovat základy pěvecké techniky u profesorky J. Kloboukové a V. Heidelberga a současně se zdokonalovala ve hře na housle a violu. V té době vystupovala také s plzeňskou studentskou bigbeatovou skupinou Stradivari, stejně jako její budoucí manžel - Josef "Artur" Pavlíček. V únoru 1965 se zúčastnila soutěže pěveckých talentů a od dubna téhož roku byla angažována do Divadla v Alfě jako zpěvačka. Brzy po přijetí do Alfy se společně s Václavem Neckářem a hudební skupinou Divadla v Alfě zúčastnila zájezdu do tehdejšího Východního Německa, kde s úspěchem vystoupili v Kal-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz) na oslavách 700 let založení města. Vladěna Macková se v divadle uplatnila jako zpěvačka v zájezdových programech Kradeno na krátkých vlnách a Rytmus pro radost, ojediněle ale vystupovala i v činohře určené dětským divákům. V té době se provdala za Josefa "Artura" Pavlíčka a vystupovala pod jménem Vladěna Pavlíčková. Když se na jaře 1966 schylovalo ke konci Divadla v Alfě, přijal její manžel Artur nabídku kapelníka Gustava Broma, a nastoupil u něj v orchestru jako trumpetista. S ním odešla do Brna i Vladěna a začala s Bromem spolupracovat jako zpěvačka a současně nahrávat s rozhlasovým Orchestrem Studiem Brno. Jejím prvním (a vlastně i největším) hitem, který vyšel i na gramodesce, byla v roce 1967 Janem Fialou otextovaná italská píseň Parte na prodej. Její další úspěšné nahrávky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které vyšly na gramodeskách, byly: Hned zrána, Démon, Krčma u moře, Někdo hledá náš dům. V době působení u Bromovy kapely zpívala i v duu s Milanem Černohouzem.(např. Píseň o tichu, Mít rád, Laura). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let často vystupovala se zájezdovým souborem Brněnského kola a skupinou Synkopy 61, v letech 1969 - 1973 se objevila v několika dílech televizního hudebního pořadu Brněnské kolo. V letech 1974 - 1975 spolupracovala s divadlem Večerní Brno a později v zájezdových pořadech se Štěpánem Mátlem a Milanem Černohouzem, sourozenci Ulrychovými a řadou dalších brněnských zpěváků. V této době se též několikrát s úspěchem účastnila pěvecké soutěže Zlatý palcát. Od poloviny sedmdesátých let spolupracovala se skupinou Junior, s jejím zpěvákem Jiří Kamešem nazpívala několik duetů (např. Štěstí u nohou). Dále vystupovala s Milanem Černohouzem u nás i v Polsku, také působila s Tiborem Lenským v barech a vinárnách. Spolupráce s orchestrem Gustava Broma skončila v polovině osmdesátých let a v roce 1986 odešla na volnou nohu. Potom vystupovala příležitostně sama. Za dobu uměleckého působení natočila v rozhlase a televizi přes 150 snímků, z nichž se ale dochovala jen malá část. Ze zdravotních důvodů působení později zanechala. Zemřela 31. 3. 2010.
Jan Müller
Diskuze k albu