Z komentáře Miloše Štědroně k původnímu LP albu 1 12 0445 "Josef Bohuslav Foerster, Josef Suk Sborové zpěvy" vydanému v Supraphonu v roce 1968 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Sláva moravských učitelů, nesoucích do světa jméno Janáčkovo, vedla jejich zakladatele Ferdinanda Vacha k myšlence vytvořit rovnocenné ženské těleso. Protože tento skromný umělec hovořil především činy, nedala na sebe myšlenka ženského sboru dlouho čekat a brzy se stala skutečností…Výsledkem práce v zimě roku 1910-11 byl koncert na jaře 1911, na němž vystoupili učitelé a učitelky pod názvem Moravský smíšený sbor učitelský. Ferdinand Vach pokračoval v práci s tímto sborem a koncertně s ním vystoupil 25.2.1912 v Besedním domě. Tento koncert uznával za zahájení činnosti nového sboru...Program prvního koncertu je příznačný pro průbojnou orientaci tehdejšího sborového repertoáru: Smetana, Dvořák a Janáčkův Amarus. Válečná léta ochromila především činnost mužského učitelského sboru, a tedy také i smíšeného sboru. Vach od roku 1915 tím důsledněji prosazuje tehdejší Ženský sbor Moravského smíšeného sboru učitelského...V roce 1916 začíná spolupráce Leoše Janáčka s nově vzniklým sborem. V zimě roku 1916 píše Janáček pro učitelky Vlčí stopu na text F.S.Procházky. Tak vznikly spolehlivé základy klasického a původního repertoáru sboru. Důležité je, že kolektiv hudebních nadšenců byl vlastně od svého založení veden k nejtěžším reprodukčním požadavkům, jaké měly málokde ve světové literatuře obdobu. Vedle technického významu této orientace vystupuje do popředí vědomí spoluvytváření nových hodnot, které je nutno probojovávat. Charakter samostatného ženského sboru byl formálně zakotven od 6.5. 1917, kdy vzniká samostatný Sbor moravských učitelek....Zakladatel sboru se s učitelkami rozloučil koncertem 7.10.1934 opět s příznačným repertoárem: Janáček, Smetana, Dvořák, Křička, Suk. Stagnace ve sboru byla překonána zvolením Břetislava Bakaly za nového dirigenta. Sbor tehdy přijal 17.5.1936 i název po svém zakladateli a dlouholetém dirigentovi - Vachův sbor moravských učitelek...Břetislav Bakala představoval v tehdejším Brně svou důsledně janáčkovskou linii nejprogresivnější křídlo mladé generace. Bakala posílil janáčkovský základ v repertoáru sboru a připojil k němu výběr z tvorby českých klasiků Dvořáka, Suka, Foerstra, Křičky. K nim se připojují jména autorů nastupující generace - Pícha, Miroslav Krejčí, Zdeněk Blažek. Okupace znamená především kvantitativní zintenzivnění aktivity sboru, který zajíždí na český venkov. Třicet koncertů v roce 1940, na nichž zazněly populárnější skladby, motivované texty lidové poezie, nebo vyrůstající z lidové moravské hudby (Bakalovy známé úpravy, sbory Osvalda Chlubny, Zdeňka Blažka, Theodora Schaefra i úpravy lidových písní Karla Konvalinky, Jana Kunce nebo Rudolfa Wünsche), to je praktický doklad toho, jak sbor chápe své odpovědné poslání. Na druhé straně nelze nevidět, že právě tyto populární zřetele a dočasné nahrazení uměleckých cílů politickými, bylo vlastně předstupněm k úpadku v době 50. let. Po roce 1945 se objevují na repertoáru sboru Václav Kaprál s Milodějným kvítím a zejména Bohuslav Martinů. K nim přistupují i slovenští autoři Alexander Moyzes, Šimon Jurovský a Eugen Suchoň...Vyvrcholením Bakalovy činnosti byl zřejmě zahraniční zájezd do NDR, kdy učitelky zpívaly v Bachově rodišti Eisenachu. Po Bakalově smrti nastupuje do čela sboru dr. Zbyněk Mrkos, který pokračuje věrně v tradici předchůdců. Mrkos usiluje o světové protějšky k české klasice a zavádí pěstování latinské vokální polyfonie. Tento nesporně kladný moment byl motivován snahou vyrovnat se i po této stránce mezinárodní úrovni. Sbor záhy nato dosahuje svého velkého úspěchu - první ceny v kategorii ženských sborů na Mezinárodním pěveckém festivalu v anglickém Llangollenu v roce 1961. Novým dirigentem Vachova sboru moravských učitelek je Alois Veselý, který rovněž staví na moravské a české sborové tradici...podobně jako Bakala sáhl ve 30. letech ke svým současníkům, objevují se a měly by se objevovat v repertoáru tradičního sboru nové hodnoty.. K nesporným úspěchům této linie patří např. madrigaly Jana Nováka Sulpicia. Vachův sbor moravských učitelek je spjat svou historií s tím nejpokrokovějším na Moravě. To ho zavazuje k neustálému obnovování tradice, k neustrnutí, pohybu hodnot.