Různí interpreti
Historie psaná šelakem - Má Havaj země lásky
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Na českých gramodeskách se písničky opěvující ostrovy Tichomoří začaly objevovat v době rozmachu trampského hnutí koncem dvacátých let minulého století, kdy je do svého repertoáru zařazovaly snad všechny české trampské sbory. Jen s malým zpožděním k nám tehdy dorazil trend módní v USA již několik let - odborné prameny totiž uvádějí, že například v roce 1916 byly americké gramodesky s nahrávkami havajských písní nejprodávanějším typem hudebních snímků na tamějším trhu.
Havajská kytara spatřila světlo světa kolem roku 1890 a první generace havajských hudebníků se rozjela do světa a začala nahrávat gramodesky již kolem roku 1905. Zlatým věkem havajské hudby se ovšem stal právě přelom dvacátých a třicátých let minulého století, kdy začaly být běžně používané elektrické steel kytary. Původní havajské melodie - ovšem v poněkud naředěné formě - postupně splynuly s hlavním proudem americké populární hudby a nic již nebránilo jejich úspěšnému exportu do celého světa.
Nahrávky zařazené do tohoto výběru se dělí do několika různých kategorií zahrnujících snad všechny možné typy písní, jejichž společným jmenovatelem jsou adorované ostrovy Tichomoří. Prvních pět titulů představuje ukázky toho nejlepšího z instrumentálních snímků původních havajských souborů, které vycházely na amerických gramodeskách koncem dvacátých let. Písní Mama E, což je jedna z nejčastěji nahrávaných původních havajských melodií, je zastoupen i pro havajské zpěváky typický falzetový styl zpěvu importovaný v polovině devatenáctého století na Havaj imigranty z Mexika a Kalifornie, označovanými zde jako "paniolos" (jde o havajskou podobu původního "Espaniolas").
Následujících několik nahrávek (tracky 6 - 11) již pochází z gramodesek určených výlučně pro český trh. V první z nich hraje salonní soubor s havajskými kytarami známé české lidové melodie, ve čtyřech následujících naopak dobové taneční orchestry jen kýčovitě rozmělňují oblíbené atributy "sladké Havaje", v případě pěveckého souboru New Revellers navíc s přídavkem exaltované operetní manýry. Výjimku představuje jen parodický text písně, kterou Karel Hrnčíř otextoval pro soubor Pěvecké sdružení kocourkovských učitelů. V původní verzi písně Havaj kouzla zbavená na sobě tanečnice zcela neromanticky mají jen "semtam ňákej brk a špinavej krk", v zařazené verzi se zpěvem Jindry Lázničky bohužel zaznívá jen refrén bez této a dalších textových jedovatostí.
Domácí gramofonové firmy využívaly ve třicátých letech k pořízení nahrávek na téma Havaje i dočasná angažmá různých souborů havajských tanečníků a zpěváků, jež bývaly ozdobou předních tuzemských nočních podniků. Neidentifikovaný soubor Hawaiian Band tak v roce 1934 doprovodil na gramodesce značky Esta v dvoudílné Směsi národních písní pěvecké kvarteto F. A. T. Pro firmu Ultraphon v sezoně 1937 - 1938 natočil několik snímků soubor Owahy Players, jehož jádro tvořila manželská dvojice Rose a Tau Moe pocházející z havajského ostrova Oahu. První gramofonové nahrávky této světově proslulé dvojice vznikly již koncem dvacátých let během jejich turné po Japonsku. "Mama" Rose nechybí v žádné publikaci věnované havajskému zpěvu a její manžel "Papa" Tau je považován za jednoho z nejlepších havajských kytaristů všech dob. Se svým tehdy asi osmiletým synem tato dvojice účinkovala koncem třicátých let mimo jiné v pražském hotelu Juliš. Během druhé světové války celá rodina vystupovala ve Vídni a po roce 1945 účinkovala snad ve všech zemích západní Evropy. Je jistě jen škoda, že vokály v jejich nahrávkách byly svěřeny poměrně nevýrazným českým zpěvákům.
Swingové úpravy se v roce 1940 v podání orchestru Dolfiho Langera dočkala i známá melodie Alo - a hou, za jejíž autorku je označovaná poslední havajská královna Liliuokalani. V další verzi tato píseň zaznívá ještě v podání putovního holandského instrumentálně-vokálního souboru Kalua's Hawaiians. Ten počátkem roku 1945 zavítal i do Prahy a stal se vzorem pro krátce nato vzniklou legendární skupinu Kučerovci.
Závěrečný bonus je tentokrát pro zasmání - jaké asi národnosti byl zpěvák uvedený na etiketě typicky českým jménem Jan Pavlík? A co asi vedlo vídeňské techniky k tomu, aby jej na gramodesce značky Polydor určené pro český trh nechali zpívat "…ma Chavaj semě laský…"?
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu