Různí interpreti
Historie psaná šelakem - Edice Esta 11 / 1940
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Karel Kubeš. ×
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Poté, co v roce 1939 proběhla v Estě rozsáhlá reorganizace spojená s důslednou arizací personálu jejího vedení, vstupovala tato gramofonová firma do roku 1940 pod správou německých okupačních úřadů s rasově nezávadným osazenstvem. I nadále dostávaly v jejím repertoáru značný prostor především dobře prodejné swingově zaměřené nahrávky v podání tanečních orchestrů Jaroslava Maliny (tracky 1-6, 17, 25) i nově angažovaných souborů Bobka Bryena (21-24) a Emila Ludvíka (14-16). Pro nahrávky různých sestav řízených tímto zastáncem progresivního jazzu byla dokonce zřízena zvláštní "Swing série Emila Ludvíka". Do roku 1943 vyšlo na etiketě Esta více než pět desítek nahrávek tohoto souboru, v němž účinkovala řada předních českých jazzových hudebníků.
Nově angažovaným firemním zpěvákem pro nahrávky populární hudby se stal tenorista Josef Měkuta Kamenický. Tento zpěvák (ročník 1910) byl ve svých sedmnácti letech přijat do šedesátičlenného pěveckého sboru Křížkovský, aby se o pět let později stal zakládajícím členem trampského pěveckého kvarteta Zlatá hvězda, s nímž také nahrál několik gramodesek. Za zmínku také stojí, že v další fázi existence tohoto souboru s Kamenickým zpíval také tehdy začínající Rudolf Kreisinger, známější později pod uměleckým jménem Rudolf Cortés. Sólově vůbec poprvé zazněl Kamenického hlas v několika písních na albu šesti gramodesek staropražských písniček, které firma Esta v roce 1940 vydala u příležitosti nedávno uplynulých šedesátých narozenin Karla Hašlera. Na některých písních v tomto albu Kamenického doprovodil též dívčí pěvecký soubor Tři pražská děvčátka (8, l0), který později nahrával pod názvem Sestry Allanovy četné snímky na gramodesky značky Ultraphon.
Pod názvem "Poznáváte svého miláčka" natočil v září téhož roku dvě gramodesky tehdy oblíbený imitátor Karel Matějček. Poměrně zdařile na nich napodobil typický projev komiků Vlasty Buriana, Fandy Mrázka a Vojty Mertena (11, 13), na další gramodesce pak imitoval Járu Kohouta, Ference Futuristu a Oldřicha Nového. Ve stejné nahrávací frekvenci současně natočil na soukromou nečíslovanou desku výstup imitující předscénu Voskovce a Wericha (12). Nevalnou technickou kvalitu této nahrávky vyvažuje její unikátnost - v roce 1940 již byly jakékoliv odkazy na dvojici V&W a Osvobozené divadlo pro německé okupační úřady značně nežádoucí.
Značnou část repertoáru gramodesek firmy Esta i v tomto roce tvořily skladby lidovkového charakteru. Kromě jiných souborů nahrávalo pro tuto firmu pod označením "Pražská periferie zpívá" minimalistické Slavoj trio (18) vyznačující se značně autentickým projevem, silně asociujícím například prostředí známé pražské hospody Bezovka.
Náš výběr uzavírají dvě písně v podání českého tenoristy Jaroslava Jaroše z doby jeho angažmá v bratislavském Národném divadle. Jeho verze tanga Píseň o zemi milované patří ještě do množiny vlastenecko-patetických skladeb českých autorů z let 1938-1940. Autorem závěrečného foxtrotu v podání Jaroslava Jaroše je Teodor Šebo, jeden z prvních skladatelů a textařů slovenské taneční písně a slovenského muzikálu.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu