Collegium musicum Pragense, Jiří Stárek
Lovecká hudba starých českých mistrů
Podobné tituly
-
Václav Rabas, Symfonický orchestr hl. m. Prahy (FOK), Jiří Stárek
-
Collegium musicum pragense/František Vajnar
-
Antonín Dvořák, Collegium musicum Pragense, Panochovo kvarteto
-
Collegium musicum pragense
-
Collegium musicum Pragense, Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK), František Vajnar
-
Collegium musicum Pragense
Informace o albu
Z komentáře Olgy Zuckerové k původnímu LP albu 1 11 0614 "Lovecká hudba starých českých mistrů" vydanému Supraphonem v roce 1969 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Osmnácté století bylo dobou, kdy kompozice takovéto vysloveně "užitkové" hudby nebyla ničím podřadným (Lovecké fanfáry komponoval i tak velký skladatel, jakým byl Joseph Haydn.) Tak do malých, zdánlivě nevýznamných žánrů pronikalo mnoho muzikantského vtipu a skladatelské rutiny. Takovým malým mistrným dílem jsou i Koželuhovy Černínské fanfáry....Pro naši nahrávku byly vybrány tři části: Tereziánská fanfára, zřejmě pozdravná, dále fanfára pro hon na křepelky a Hallali...Hallali je obecně známá melodie, jen úprava pro tři rohy je Koželuhova...
Anonymní dueto pro lovecké rohy...zastupuje trochu jinou uměleckou oblast: je ukázkou spíše amatérské dobové fanfárové kompozice...
Dechová Parthia Františka Xavera Duška není sice skladba přímo s loveckou tematikou, svým charakterem však náleží rovněž k hudbě, která kdysi provázela panské zábavy pod širým nebem. Dechové komorní skladby, zvukově průrazné a myšlenkově nepříliš náročné, byly nesmírně populární a velmi početně zastoupená žánrem v 18. století, kdy zahrada byla jedním z nejoblíbenějších prostředí pro koncerty, tance a galantní hry...
V archivu roudnického zámku je uloženo mnoho skladeb Antonína Vranického, mezi nimi i Lovecké pochody pro dechové nástroje, komponované patrně pro nějakou společenskou událost, spojenou s hony...
...Veliká obliba lovu v 18. století postavila lesní roh do popředí zájmu. Skladatelé se tehdy dávají rádi inspirovat hudebně výraznými prvky loveckých signálů ke skladbám s programní či polo programní tematikou, jimiž chtějí navodit atmosféru lesa a lovu. Vzniká velké množství "loveckých" symfonií, kvartetů, partit, sonát. Tento druh hudby, stylizující volání loveckého rohu do symetricky stavěných témat, připomíná někdy způsob, jakým bývá uspořádána přírodní vegetace v architektuře francouzského parku.
"Lovecké" sonáty a komorní díla bývají tak nazvána zpravidla podle jedné věty, zpracovávající charakteristické "lovecké" fanfárové téma...K typickým, ale již hodně pozdním květům tohoto druhu umění náleží lovecká Partita Františka Krommera-Kramáře. V osobě tohoto zajímavého skladatele jako by odcházela éra aristokratických hudebníků...Z přibližně 160 opusů Krommerova díla ukázaly se nejživotnějšími jeho skladby dechové, sólové koncerty pro dechové nástroje či
Harmonie-Musik (celkem 11) - za jeho života kupodivu málo oceňované. K těmto skladbám, nástrojově velmi vděčně psaným, náleží také Partita in Dis...
Spolu s úpadkem aristokratického způsobu života upadají v 1. polovině 19. století i tradice velkých honů a těžiště uplatnění lesního rohu se přesunuje stále více do oblasti uměleckých hudebních forem...k tomu napomáhá i technické zdokonalení a chromatizace nástroje ve třicátých letech 19. století...Hudebním žánrem, v němž trvá poslední výběžek staré tradice loveckých fanfár vedle rodících se výrazných prvků romantických, je kvartet lesních rohů, umělecký tvar, typický zejména pro první třetinu 19. století. ...Bývá určen ke slavnostním či smutečním příležitostem, kdy se hraje v plenéru. Skladby, uplatňující se při slavnostních příležitostech spojených s hony, užívají zpravidla loveckých fanfárových témat.
Diskuze k albu