Různí interpreti
Historie psaná šelakem - Album Ultraphonu 11 - 1940
Upozornění: Zvýrazněny jsou skladby, na kterých se podílel umělec Inka Zemánková. ×
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Také gramofonová firma Ultraphon - podobně jako Esta - využívala v letech1940-1945 neutuchající vlnu zájmu o swingovou hudbu a natočila řadu písniček předních českých komponistů swingových skladeb v podání oblíbených interpretů tohoto žánru. Z vokalistů byli nejčastěji zastoupeni Inka Zemánková, Arnošt Kavka a Sestry Allanovy, mezi tanečními orchestry se kromě souboru R. A. Dvorského nejvíce prosazoval orchestr Karla Vlacha. Melodie nejoblíbenějších skladatelů populáru, mezi něž tehdy patřili například Jiří Traxler (03), Kamil Běhounek (04) nebo Leopold Korbař (10), vycházely ve dvoudílných koncertních směsích.
Mezi další oblíbené interprety stále ještě patřila dvojice pouličních zpěváčků Blahník & Gratz (11), zatímco kdysi velice populární trampské písně již v polovině třicátých let nahradil nový, i když trochu příbuzný žánr, a to písně kovbojské. Naprostou výjimku proto představovala v roce 1940 jediná gramodeska s nahrávkami dvou písní v provedení původního trampského sboru Kamarádi z Kolína (17-18). Jedničkou v oblasti přednesu písní z operet zůstával i nadále Jára Pospíšil, jehož hlas zaznívá v této sestavě hned z šesti skladeb: 05 a 06, 12 a 13 a z dvoudílné směsi z operety Polská krev (15-16).
Naši sestavu uzavírají tři písničky slovenských autorů, které v pražském nahrávacím studiu firmy Ultraphon nazpíval pro slovenskou etiketu Telefunken František Krištof Veselý za doprovodu orchestru Karla Vlacha.
Na závěr jen dodejme, že podobně jako tomu bylo i u druhé gramofonové firmy Esta, která během období protektorátu produkovala gramodesky, stále větší část repertoáru hudebních snímků obou těchto firem zaujímaly nahrávky vážné hudby a operních árií v podání předních orchestrů a pěvců účinkujících tehdy na českých a moravských koncertních a operních scénách.
Jak jsme se zmínili již na začátku tohoto textu, drtivou většinu populárních písniček z období protektorátu natáčeli na gramodesky značky Ultraphon interpreti, jejichž nejznámější písničky již vyšly v digitální podobě v předchozích sestavách řady Historie psaná šelakem jak v titulech věnovaných filmovým a operetním melodiím, tak v profilech jednotlivých skladatelů a interpretů. Tímto dílem cyklu Album Ultraphonu se proto s gramodeskami této značky loučíme.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu