Cimbálová hudba souboru Olšava
Lidové písně z moravskoslovenských Kopanic
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře Dušana Holého k původnímu LP albu 1 17 1874 "Lidové písně z moravskoslovenských Kopanic" vydanému v Supraphonu v roce 1975 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Na Kopanice chodili kdysi lidé z dalekého okolí moravského i slovenského za proslulými žitkovskými bohyněmi a obraceli se k nim o pomoc v nejrůznějších záležitostech. Věřilo se, že uměly přičarovat ženicha, navrátit lásku ztraceného milého, vyléčit nemocný dobytek, odhalit zloděje, nebo že dovedly potrápit i tanečníka, jak to dosvědčují slova této písně: "Nemožem tancovat na noženky moje, co ně porobily žitkovské bohyně." Um žitkovských bohyň nenávratně zanikl s celkovým hospodářským a kulturním pokrokem; spolu s bídou se postupně vytratily i dávné pověry. Naštěstí jinak je tomu se "zpěvy" moravských Kopaničářů, které přežívají anebo aspoň mají schopnost obnovovat se. Jejich tištěné sbírky vydal Joža Černík už v roce 1902 a 1908 a věnoval je svému učiteli Leoši Janáčkovi; první sbírka obsahuje 100 písní a druhá 313. Do té doby bylo z moravských Kopanic i okolí publikováno poměrně málo písňových záznamů, ačkoli již od dob Sušilových se celá oblast Uherskobrodska jevila v písňovém světě velmi svébytně. Dobře si toho byl vědom zvláště spoluvydavatel třetí sbírky Bartošovy z roku 1899-1901 Leoš Janáček, jehož v některých lokalitách, z nichž čerpá naše deska, zaujal zvláště rytmus táhlých písní....
Zůstala tu však živá a nepřerušená zpěvní tradice, jak nejlépe dokládá projev Alžběty Končitíkové a její dcery Vlasty Grycové. Na příkladu Grycové ze Strání nebo Luboše Málka z Korytné - primáše a zpěváka souboru Olšava - můžeme také nejlépe sledovat, odkud čerpá tento uherskobrodský soubor členskou základnu i odkud se rodí jeho niterný vztah k lidovému hudebnímu a tanečnímu umění tohoto kraje, jemuž zatím národopisné bádání zůstává mnoho dlužno...
Diskuze k albu