Sestavu gramofonových nahrávek z produkce Ultraphonu v tomto kritickém roce Česko-Slovenské republiky zahajuje dvoudílná, téměř desetiminutová přehlídka hudebních snímků vyšlých v minulosti na gramodeskách této firmy - nejspíš měla sloužit k propagaci vysoké úrovně kvality jejích nahrávek.
Paradoxně současně se vznikem Protektorátu Čechy a Morava se u nás v oblasti populární hudby konečně plně prosadil nástup swingu. I nadále sice hrál významnou roli v této oblasti orchestr R. A. Dvorského, ale došlo i k několika výrazným změnám ve firemním katalogu Ultraphonu: svou činnost ukončily orchestry Jaroslava Ježka i Harryho Ostena a nově začaly na gramodesky této značky nahrávat taneční orchestry Karla Vlacha a Jaroslava Maliny, v jejichž repertoáru převládaly swingové skladby z pera mladých českých autorů a textařů. Své první snímky v tomto roce natočili Inka Zemánková a Arnošt Kavka, kteří v dalších letech nazpívali celou řadu swingových melodií.
Na politickou situaci spojenou s rozpadem Československa reagovala řada skladatelů populáru a následně i gramofonové firmy vydáváním písní, jejichž texty akcentovaly vše české (děvčátka, panenky, polku, písničky, mámy), krásy naší domoviny (chaloupky, vesničky, Čechy, zem milovanou…) a zdůrazňovaly nutnost překousnout zradu západních mocností (Zrádná Mariana, Teď opět půjdeme opět jiným směrem, Blaničtí rytíři…). Zajímavý je v této souvislosti osud valčíku Chaloupky pod horami, který pro Ultraphon nazpívala populární dvojice pouličních zpěváčků Blahník a Gratz (dvě písně v jejich podání jsme zařadili i dnes - tracky 19 a 20). Text tohoto valčíku komentoval zábor příhraničních oblastí ČSR v závěrečné sloce slovy …smutně teď jdeme světem/štěstí je zvadlým květem/ale vy budete jednou patřit zas našim dětem. Z nařízení protektorátních úřadů byly gramodesky s tímto "revanšistickým" textem staženy z trhu a nahrazeny v květnu 1939 natočenou novou verzí textu, v níž závěrečná slova zněla …o vás vyprávíme s láskou pohádky našim dětem. Autorovi této písně Františku Voborskému, jihočeskému výtvarníkovi, textaři a novináři (a stvořiteli ve dvacátých letech minulého století velice oblíbené komiksové postavičky Pepiny Rejholcové) ovšem obrovský úspěch tohoto valčíku mnoho radosti nepřinesl: pod nátlakem okupačních úřadů k němu složil třetí, úplně jiný text, jenž v závěru už chaloupky pominul a místo nich nabízel jen práci a lásku k zemi; sám Voborský pak pod brutálním nátlakem gestapa spojeném s hrozbou transportu do koncentračního tábora začal horlivě sloužit německé moci.
Podobně museli později začít novému režimu sloužit i někteří slovenští autoři a interpreti. Na závěr této sestavy jsme zařadili píseň Chceme nazad Košice natočenou v listopadu roku 1939 v pražském studiu Ultraphonu. Její text reaguje na zábor příhraničních oblastí Slovenska maďarskými vojsky, k němuž došlo v březnu téhož roku během ozbrojeného konfliktu mezi oběma státy.

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel