Václav Hudeček, Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek
Beethoven: Koncert pro housle a orchestr
Podobné tituly
Informace o albu
Z obalu původního LP (8110 0468): Ludwig van Beethoven (1170-1827) napsal svůj Koncert D dur, op. 61, roku 1806 a věnoval jej svému příteli z mládí Stephanu von Breuningovi. Autograf díla se dochoval a je uložen v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Vysvítá z něj, že vedle dedikace Breuningovi dlužno brát v úvahu i jméno koncertního mistra Franze Clementa (1780 až 1842), jenž dílo provedl poprvé 23. 12. 1806. Jeho umění (vyznačující se dokonalým přednesem a pevným tahem smyčce) tanulo Beethovenovi na mysli při kompozici díla. Clementa obdivoval již od r. 1794; zapsal se dokonce do houslistova památníku. Clement sklidil při premiéře jednoznačný úspěch, ale Beethovenova skladba byla přijata rozpačitě. Podle úsudku dobových znalců (např. Johanna Nep. Mösera) obsahuje koncert leckdy hezká místa, ale jako zevrubný celek působí rozervaně. Vadí přílišné opakování některých dílů. "Bylo by dobré, kdyby Beethoven rozvinul své velké talenty, které uplatnil v Symfonii C dur a D dur, v Septetu Es dur a v jiných svých raných skladbách. Bude-li Beethoven pokračovat na cestě předznamenané Koncertem D dur, vzbudí nedůtklivost obecenstva."
Tyto a jiné odsudky odvál čas. Je nutno odmítnout i mínění (např. Wasielewského), že houslový koncert nedosahuje úroveň obou posledních koncertů klavírních. V houslovém koncertu nacházíme dílo, jež je vzácným dokladem Beethovenova vítězného úsilí o vytvoření "hrdinských" kompozičních koncepcí. Z hlediska slohového nutno vidět souvislost koncertu s oběma Beethovenovými Romancemi (op. 40, G dur; op. 50, F dur), které vznikly zřejmě o 4 léta dříve. V nich - a poté právě v houslovém koncertu - rodí se preromantická Beethovenova hudební mluva; kantabilita, ale i technika stojí tu plně ve službě výrazu.
(sleeve-note: Rudolf Pečman, 1986)
Dynamic Range: DR16
Hi-Res verze alba: WAV / 192 kHz / 24 bit
Diskuze k albu