Možnost zaznamenávat a následně reprodukovat zvuk hojně využívali od začátku dvacátého století též organizátoři velkolepých přehlídek vlasteneckého nadšení a fyzické zdatnosti, jimiž bývaly všesokolské slety.
Toho prvního v roce 1882 se účastnilo pouhých 270 mužů-cvičenců, dalších se ale účastnily již tisíce a později i desetitisíce cvičenců a cvičenek v několika kategoriích.
Až do roku 1948 skládali hudbu ke všem sokolským sletům, kterou zachytily drážky gramodesek, dva pilní komponisté Karel Pospíšil a Karel Matějovec.
Jako doprovod ke cvičením byly gramodesky použity poprvé v roce 1907 - pátého sletu se tehdy účastnilo 13 tisíc cvičenců a cvičenek
a na gramodesky natočila hudbu k jeho cvičením pražská Hudba Sokola žižkovského pod řízením kapelníka Arnošta Hermana.
Značné pozornosti se dostalo o tři desetiletí později X. všesokolskému sletu konanému v politicky zjitřeném roce 1938 pod heslem "Budovat a bránit". Jako součást programu slavnostní zahajovací scény tohoto sletu přednesl významný činoherec Bedřich Karen pásmo citátů z projevů a článků jednoho ze zakladatelů sokolského hnutí Miroslava Tyrše, které na gramodesky zaznamenala firma Esta. V této sestavě jsme je zařadili jako tracky 5, 7, 9 a 11. Ještě před tyto texty jsme jako track 3 zařadili proslov Tyršovy manželky paní Renáty Tyršové nazvaný Několik slov k sokolstvu, který v roce 1928 namluvila na gramodesku v sérii dokumentárních nahrávek významných českých a slovenských osobností, pořízených na objednávku České akademie věd a umění francouzskou firmou Pathé.
Nahrávky na téma sokolského hnutí ovšem netvořily pouze řízné pochody natáčené zavedenými dechovými či vojenskými kapelami. Náš dnešní výběr například zahajuje poměrně "civilní" verze zlidovělé písně Spějme dál v podání Bakulových zpěváčků. Její druhou verzi v podání Kmochovy kapely kolínské jsme zařadili pro srovnání jako track 23. V roce 1932 nazpíval svým nejistým tenorem dvě sokolské písně skladatel a kapelník Eduard Ingriš, když se k nahrávání v Berlíně nestačil dostavit původně domluvený zpěvák Jindřich Láznička (6, 10). Taneční orchestr pražského divadla Aréna doprovodil vokalisty Františka Kreuzmanna a Antonína Holzingera ve foxtrotu Praha Sokolům (8) a své sympatie Sokolům projevil také orchestr R. A. Dvorského v písničkách Mámo, já chci Sokola a Já mám ráda Sokola (19, 20). Ještě v roce 1948 projevoval své sympatie - dokonce zahraničním Sokolům - Pěvecký sbor SNB doprovázený hudbou ZV SNB (24). Dlužno poznamenat, že tyto "státní" sympatie ochladly bezprostředně poté, co v létě roku 1948 proběhl XI. všesokolský slet, a to natolik, že sokolské hnutí bylo v roce 1956 v ČSR zakázané.
V zahraničí však aktivity Sokola pokračovaly, a pokud je známo, například pro cvičení sokolského sletu konaného v USA v roce 1956 nechala natočit několik gramodesek s doprovodnou hudbou tamější organizace American Tyrš Institute.
Na úplný závěr jsme jako bonus zařadili dvě rané nahrávky věnované Sokolům a Sokolkám. Titul Sokolíci jdou zkomponoval František Kmoch, který také na této nahrávce z roku 1906 osobně řídí svou slavnou Kolínskou kapelu sokolskou. Poslední titul Hoj, Sokolíci nazpíval o rok později za doprovodu žižkovské sokolské kapely pana Hermana tenorista František Purkrábek, který byl na méně vlasteneckých nahrávkách uváděn pod jménem Franz Burgraf.

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel