Energit
Mini Jazz Klub 6
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Nový digitální přepis (2013) původních studiových pásů!
Z obalu původní EP desky (33 0392): Kytarista Luboš Andršt (nar. 1949) se na veřejnosti objevil v roce 1969 a rázem se zařadil mezi špičku našich rockových instrumentalistů. Zpočátku byl silně ovlivněn blues a jeho čelnými představiteli (B. B. King), později obrátil svůj zájem k jazzové hudbě.
Dva roky byl dominantním sólistou Jazz Q Praha, kde se začal víc věnovat kompozici. Po odchodu z tohoto souboru zakládá počátkem roku 1973 vlastní skupinu Energit, která v prvním období ještě osciluje mezi jazzem a rockem, alejejí poslední složení / od listopadu 74) se již od rocku trochu odvrací. Napovídá tomu také příchod dvou vynikajících jazzových improvizátorů, saxofonisty Rudolfa Ticháčka a pianisty Emila Viklického, oba je známe z jejich působení v SHQ.
Ve Viklickém a Ticháčkovi získal Andršt nejen rovnocenné invenční sólisty, ale také schopné skladatele a Energit se tedy mohl plně věnovat vlastní tvorbě a vytváření osobitého zvuku. Objevuje nové barvené plochy používáním plně elektrifikovaných nástrojů, kytary s phase shiffterem a dalším příslušenstvím, sopránsaxofonu s oktávovým děličem, který si Rudolf Ticháček speciálně vylepšil, elektrického piana (ve studiu i syntezátoru), jejichž výhod je zde aranžérsky nápaditě využíváno a které se uplatňují v tématech neobvykle harmonicky promyšlených skladeb. Sólové improvizace, na koncertech obvykle časově neomezených, aby hráči mělo dostatek prostoru k vyjádření, jsou inspirativně podporovány moderně pojatou rockovou rytmikou (Karel Jenčík - bicí, JanVytrhlík - baskytara).
Kvality Energitu jsou především v jednotlivých instrumentálních výkonech technicky prvotřídních sólistů a v hledání nových kompozičních postupů, v naznačování cesty ke kvalitativnězcela odlišné hudbě, která není v pravém slova smyslu ani jazzem, ani rockem, ale při jejímž poslechu se oba dva posluchačské tábory obdivuhodně dorozumí. Přemýšlivá a bohatá hudba Andrštovy skupiny má veliký ohlas a patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru máme.
Skladba Soumrak představuje Luboše Andršta jako skladatele i hlavního sólistu. Je hrána v 7 8 rytmu a její téma je vystavěno na netypickém osmitónovém modu, který začíná půltónem a postupuje dál po celém tónu, půltónu, celém tónu atd., je příznačnou ukázkou Andrštova hloubavého hledačství. Soumrak je první částí většího celku Zapomenutý ostrov.
Zelený satén Emila Viklického (s nímž se od léta 76 střídá u piana Milan Svoboda, dirigent Pražského big bandu), má nosné jazzové téma a dává příležitost sólovýmchorusům sopránsaxofonu, kytary a elektrického piana. Viklický byl za tuto kompozici odměněn nejvyšší cenou na mezinárodní skladatelské jazzové soutěži ve Francii. (Sleevenote: Ondřej Konrád, 1976)
Diskuze k albu